Nový ministr vnitra Metnar chce obnovit Finanční policii. Se Šlachtou nepočítá

Bylo to vytrženo z kontextu, navíc se mnou o tom všechna média hovořila v době, kdy jsem nebyl jmenován. A všem jsem říkal, že kromě mediálních informací jiné nemám. A když jsem si vyhodnotil ty mediální informace, tak jsem určité pochybnosti měl, a nebyl jsem sám. Jestli tomu tak ale je, to já nevím. Každopádně nechci, nemohu a nebudu do těch kauz zasahovat.

Otázka jsou ty mediální zprávy. Pokud se bude něco dál objevovat v médiích, tak k tomu nemohu zůstat lhostejný a budu chtít od vedení policie vědět, jestli je na tom něco pravda či nikoli. Ale znovu zdůrazňuji, že to neznamená, že bych do nějakých kauz zasahoval, to v žádném případě.

Myslím si, že v poslední době byla řada případů, kdy policie byla dehonestována, a podle mě na to příliš mediálně rychle nezareagovala, jak měla. To se mi nelíbilo. Protože pokud jsou v médiích předestírané nějaké pochybnosti, tak by k tomu policie měla zaujmout postoj a nepodporovat šedou zónu těch spekulací. Měla by se bránit.

Ano, je to výhradní právo státního zastupitelství. Ale pokud ho využije, tak je potřeba, aby se k případné dehonestaci či k objasnění takových informací postavilo a komentovalo to státní zastupitelství. Nemůže říct, že je z obliga s tím, že zakázalo komentovat, a to, že policii dehonestují, je mu jedno. Takhle to nelze.

Mám. Mou ambicí pro zlepšení v otázce bezpečnosti je zefektivnit řadu věcí v rámci ministerstva. Aktuálně jde o změnu systemizace úřadů. Začalo to tím, že jsme se zabývali těmi stěžejními odbory a oddělení, které se různě přesunovaly, spojovaly, popřípadě rozdělovaly.

Navíc chci reagovat na nový trend, takže navrhuji zřízení nových odborů. Zaprvé byl zřízen odbor prevence kriminality, zadruhé v současnosti řešíme velké téma, kterým jsou volby.

Pokud jsme u těch voleb, tak tady není samostatný odborný útvar, který by je řešil, jen nějaké dílčí. Jenže teď budeme volit každý rok až, tuším, do roku 2027. Proto mě teď zajímá nastavení systémového řešení těch voleb. To totiž není jen otázka podpisů, souběhu voleb, ale i třeba volebních lístků a dalších věcí, které se toho týkají. Když to zjednoduším, tak to nebylo dvacet let systémově řešeno, a proto se nemohu divit, že ten stav je takový.

Teď na mě byly dotazy, jestli budu odvolávat současného náměstka Petra Mlsnu, pod kterého spadá veřejná správa. Vůbec za to nemůže. To je opravdu systémová věc, která musí jít odshora dolů. Takže co se týká doktora Mlsny, je to opravdu erudovaný odborník, slušný člověk, má moji důvěru a v žádném případě ho odvolávat nebudu.

Ba naopak jsme se shodli v těch tezích, které si představuji, jak by tento nový vzniklý odbor měl vypadat, co by měl všechno obsahovat a jak by měl být zajištěn do budoucna zdárný průběh všech voleb.

Samozřejmě. Jednak jsem tam téměř čtvrt století působil a je to má srdeční záležitost. I když jsem už nebyl v aktivní službě, tak mě články o ní a dění kolem policie vždycky zajímaly.

Policie je v současné době dle mého názoru v dobré kondici, ale je třeba reagovat na nový vývoj a nově vzniklou, zhoršenou bezpečnostní situaci ve světě i v Evropě.

A co se týká konkrétních věcí, které trápí policii, je to například výše nástupních platů, kterou chci řešit, stejně tak výběr nových policistů. Velmi dobrý počin je náborový příspěvek. Když to srovnám s obecní policií, ta má v řadě případů daleko lepší podmínky i benefity než státní policie.

Co se týká jich, tak je samozřejmě potřeba stabilizovat personál, zefektivnit řízení, nastavit a zkvalitnit kariérní růst i finanční ohodnocení. Týká se to ale i dalších bezpečnostních sborů.

Jedna z věcí je zefektivnit kariérní růst, aby nedocházelo k nešvarům, k tomu tzv. žabákování. Ten pojem znamená, že když se potřebuje policista dostat z nižší platové třídy, tak nemůže přeskočit třeba přes dvě, vždy musí po jednotlivých třídách. A služební zákon to neřeší. Není mou ambicí ho měnit, ale chci to upravit vnitřním opatřením, případně změnou metodiky.

Už za působení ministra Martina Peciny tady začal velmi dobrý počin, kdy se začal tvořit tým Kobra (skupina expertů složená z policistů, celníků a pracovníků Finanční správy zaměřená na daňové delikty). Za Peciny se připravovalo a za ministra Milana Chovance se ten tým zrealizoval a začal fungovat.

Když to s odstupem času vyhodnocuji, tak vidím, že to byl velmi dobrý předvoj pro otevření odborné diskuse k tématu návratu Finanční policie. Ta tady kdysi působila, měla své opodstatnění, ale za ministra Ivana Langra byla zrušena.

Ano. Je tam celá řada legislativních i bezpečnostních průsečíků, i co se týká spolupráce s ministerstvem financí, celní a daňovou správou. Máme tam dělené trestní řízení, kdy celní správa vede přípravné řízení do zahájení úkonů, a pak to přebírá policie. A to je podle mě disproporce.

Nejsou tam sdílené synergie a s případem, který je v přípravné fázi dlouhodobě připravován, se musejí ti policisté nově seznamovat. V tom vidím z hlediska efektivity, ekonomiky i doby trvání řízení problém. Bylo by to tedy opravdu zjednodušení a zrychlení celého procesu.

Podle mě by to šlo vytvořit ze struktur, které tu jsou. Máme poměrně velký zmíněný tým Kobra.

Přesně tak. Byla by to transformace. Proto jsem hovořil o tom dobrém předvoji pro otevření diskuse o znovuvytvoření Finanční policie.

Nemohu za něj mluvit, je to zatím pouze návrh. Ale domnívám se, že tady jsme s panem premiérem v souladu.

Možná že ano. Já jsem ale s těmito lidmi dosud nehovořil. A pokud se ptáte přímo na pana Šlachtu (nyní náměstek ředitele Celní správy), toho vnímám jako dlouholetého ředitele ÚOOZ a odborníka, profesionála a slušného člověka. Ale že bych se teď u něj zamýšlel nad nějakými personálními věcmi a nabídkami, tak to ne.

Zatím v tom ještě nemám úplně jasno, ale určitě nechci teď dělat nějaké personální změny u Hasičského záchranného sboru ČR ani u policie.

Mám personální pravomoc pouze vůči policejnímu prezidentovi. Ale ano. Za současného stavu, protože jsem tady krátce, nevidím důvod, proč by neměli mít důvěru. Jsme ale na začátku, protože budu chtít vědět, v jaké kondici bezpečnostní sbory jsou.

Nejsem zastánce nějakých převratných či unáhlených změn, kterým by nepředcházely uvážlivé analýzy, příprava, širší diskuse a shoda nad těmito změnami. V minulosti tady byly některé změny, které byly dobré, ale nebyly příliš šťastně komunikovány. Například reorganizace za ministra Langra, to považuji za špatné. Také redukování míst a finančních náležitostí za některého z dalších ministrů.

Ještě ne, takže bych zatím nechtěl zaujímat nějaké stanovisko, zda byla špatná či dobrá. Nejdřív chci vyhodnocení, jaké tam jsou přínosy a negativa, abych si na to udělal názor.

Myslím si, že za současného stavu bych tím udělal více škod než užitku, ale každopádně bych hledal model, jak ta negativa napravit. Nechtěl bych, aby policisty potkalo, že by se něco jednou za rok či dva měnilo a oni neustále byli ve vzduchoprázdnu, pod jaký útvar patří a s kým spolupracovat.

Úhlem pohledu optiky minulých let, kdy jsem zde působil, jsem spokojen.

V současnosti něco kolem sedmdesáti miliard korun. Tehdy jsme se pohybovali o několik řádů níž, a co se týká zajištění provozu a investic, tak to bylo velmi poddimenzované a těžko se s tím pracovalo.

Ano, a to nejen z hlediska zajištění vnitřní bezpečnosti, což je policie, hasiči a další, ale týká se to i zpravodajské služby, která spadá pod ministra vnitra.

Ano, ÚZSI. Mojí ambicí je, aby byla vyšší koordinace zpravodajských služeb na vládní úrovni a také zajištěna nezávislá kontrola všech zpravodajských služeb a v neposlední řadě zvýšena spolupráce služeb mezi sebou. Protože tam vidím celou řadu přesahů a souvislostí, ale kde není spolupráce, je tam určitá neefektivita v této oblasti.

V současné době kontrolní mechanismy v podobě sněmovních výborů existují, ale co se týká zpravodajských služeb, není v současnosti ideální model, jak to nastavit buďto na parlamentní, nebo na vládní úrovni.

Podle mě je lepší to zachovat na té parlamentní úrovni, ale hledat tam efektivnější model pro kontrolu, ale i koordinaci zpravodajských služeb.

Teď je jedna pro Bezpečnostní a informační službu (BIS), další pro Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) a jiná pro Vojenské zpravodajství. Je tu výbor pro obranu, ale pro vnitro a policii pak výbor pro bezpečnost. A z mého úhlu pohledu je to poměrně roztříštěné.

Chtěl bych připravit více koncentrovaný, transparentnější a efektivnější model, ale je to opravdu na odbornou diskusi. Tohle berte jako její otevření.

Otázka je, zda jeden či dva. První by byl pro kontrolu, a to i z privátní sféry a ekonomiky. Říkám tomu kontrola čtyř očí. A druhý byl mohl koordinovat.

Tam je třeba připravit bezpečnostní složky ve vztahu k rizikům terorismu a zintenzivnit jejich připravenost včetně materiálního zajištění a spojení toho, co jednotlivé složky umějí a mají k dispozici. U hasičů je to například protichemická jednotka.

Další oblastí jsou programy podpory ochrany obyvatelstva. Nevím, jak jsou dnes dalece občané připraveni na nějaké mimořádné události, jestli vědí, jak se mají chovat. Proto bych chtěl podpořit tyto preventivní programy.

Ale netýká se to jen hrozeb terorismu, ale i těch klimatických. Byla tady v poslední době celá řada orkánů. Při tom nedávném v Česku zemřeli čtyři občané. V této souvislosti vyvstala otázka revize systému tísňového volání. Máme signály, že tak, jak byl nastaven, byl v některých momentech nedostatečný. V současnosti je nastaven na zhruba 1300 hovorů za hodinu, v danou dobu jich ale bylo kolem sedmi tisíc.

Takže je otázkou revize nastavení těchto bezpečnostních systémů nejen co se týká terorismu, ale i živelních pohrom.

Podle mě a mých prvotních zkušeností zde je potřeba ten zákon upravit, je příliš složitý. A chci také otevřít diskusi, pod který resort by měla státní správa spadat. Můj názor je takový, že státní správa, potažmo nejvyšší státní úředník, kterým je nyní Josef Postránecký, by měla spadat pod Úřad vlády.