Hlavní obsah

Profesor ústavního práva Kysela: Bez důvěry by měl kabinet vládnout jen týdny

Právo, Jan Rovenský

Prezident Miloš Zeman deklaroval, že šéfa hnutí ANO Andreje Babiše pověří i případným druhým pokusem o sestavení vlády, pokud Babiš napoprvé nezíská důvěru Sněmovny. Podle ústavního právníka Jan Kysely by vláda bez důvěry měla vládnout nejvýš týdny.

Foto: Milan Malíček, Právo

Jan Kysela, ústavní právník a odborník v oboru státovědy a politologie.

Článek

Prezident Zeman pověřil Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády. Co to znamená?

Jde o politický, nikoli ústavní akt. Je to prezidentův signál, že on sám nebude jednat s politiky, jak bude vypadat vláda, ale že vysílá někoho jiného. Na konci roku 1997 měl pověření předseda KDU-ČSL Josef Lux, který zkoumal terén a hledal způsob, jak vyjít ven z politické krize, neměl se ale stát premiérem.

Pak tu máme pověření, jaké nyní má Andrej Babiš. V tomto případě nejde o ohledání terénu, ale o pověření člověka, který jednání povede ve svém vlastním zájmu, protože on je ten, kdo pravděpodobně bude premiér. Nicméně ve chvíli, kdy říkáte, že jej tak jako tak jmenujete, je pak toto pověření vlastně zbytečné.

V roce 2013 Zeman chtěl po Miroslavě Němcové, kterou ODS navrhovala jako náhradní premiérku za Petra Nečase, 101 podpisů. Může si prezident klást podmínky?

Pro takový požadavek v Ústavě nenajdeme žádnou oporu. Prezident nemá být tím, kdo řekne: „Dokud nebudeš mít, budoucí premiére, záruku 101 hlasů, tak tě nejmenuji.“ Tím bychom se jinak vyhnuli třem pokusům o sestavení vlády.

Prezident nemá pověřit sestavením vlády kohokoli, kdo jde kolem, ale toho, kdo má šanci vládu sestavit. Když daný člověk selže, má ještě druhý pokus, pak má pokus předseda Sněmovny a potom může dojít na další volby. Jinak může nastat politický pat, což byl případ, kdy prezident řadu měsíců udržoval při životě Rusnokovu vládu.

Jak dlouho může vládnout kabinet bez důvěry?

Pokud prezident dává najevo, že jiného premiéra hledat nebude, tak Babiše může jmenovat podruhé bezprostředně. Takže se pohybujeme v řádu týdnů, což lze považovat za respektování ústavních parametrů.

Když se vláda neopírá o důvěru Sněmovny, je to výjimka a měli bychom její trvání minimalizovat. Zejména ve chvíli, kdy by se to prodlužovalo ne proto, že se nedokážou domluvit političtí aktéři, ale proto, že prezident nekoná kroky, které Ústava předpokládá, pak to lze považovat za protiústavní jednání.

Kdy se to ale přesně stane protiústavním, nejde dopředu odhadnout. Pokud by to ale bylo do března (8. března skončí funkční období Miloše Zemana, předtím budou v lednu volby – pozn. red.), tak to se mi nezdá úplně neúnosné.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek chce blokovat vznik Babišovy vlády obstrukcemi při volbě šéfa Sněmovny. Může se mu to podařit?

Podařit se mu to asi může leda vedením rozpravy, což ve chvíli, kdy máte sedm poslanců, dlouho nejde. Když se vystoupení Sněmovně nebudou pozdávat, může řečnickou dobu upravit na dvakrát 10 minut a sám už toho moc nenaobstruuje. Pokud by tedy na obstrukci došlo, tak by to asi bylo v řádu dnů.

Obstrukce kolem EET byla zvláštní v tom, že šlo o třetí čtení, o kterém se může hlasovat jen ve středu a v pátek. V případě volby předsedy Sněmovny byste musel obstruovat kontinuálně a to těžko půjde dělat týdny.

Jaké je minimum na to, aby se Sněmovna dala považovat za ustavenou?

Předpokládá se, že skončí ustavující schůze, a ta skončí tehdy, když je vypořádán její pořad, tedy ustavení mandátového a imunitního výboru, zvolí se v tajné volbě předseda a stranami dohodnutý počet místopředsedů a ustaví se výbory. To také trvá několik málo dní. Až pak může podat demisi současná vláda a prezident může jmenovat nového premiéra.

Jedním z prvních bodů řádné schůze má být rozpočet. Jaká vláda návrh předloží?

Určitě ještě Sobotkova, protože té další se nemusíme dočkat. Povinnost rozpočet poslat do Sněmovny byla do konce září. Jelikož s koncem minulého volebního období spadl návrh pod stůl, tak to nyní musí udělat znovu.

Kvůli lhůtám se rozpočet nestihne do konce roku schválit. To vzniklo kvůli předčas­ným volbám v roce 2013.

To je problém. Lhůty počítají s tím, že volby jsou v červnu a o rozpočtu se jedná na konci září. Ve chvíli, kdy jsme si je přesunuli na podzim, tak při kaž­dých volbách budeme řešit tentýž problém.

Co s tím? Buď je to jedno, nebo lze změnit koncepci rozpočtového roku, nikde totiž není řečeno, že se musí krýt s kalendářním, anebo lze vyvolat předčasné volby, kterými se vrátíme k červnovému termínu. To by bylo nejkorektnější z hlediska role vlády, která tak musí zdědit rozpočet, který jí připravil předchozí kabinet, ačkoli politicky může být úplně odlišný.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám