Článek
Ministerstvo zemědělství, které tečku prosadilo, počítá, že na náhradách vyplatí půl miliardy korun, ale lze očekávat, že účet se podstatně znásobí, až o nárocích začnou rozhodovat soudy.
Restituenti to považují za další křivdu, kterou na nich stát páchá, a budou se proti ní bránit všemi prostředky, tedy soudit se se státem o plnou náhradu.
Jedním z restituentů je advokát Marek Hlaváč. Jeho dědeček v 90. letech požádal o vrácení 50 hektarů, na nichž v pražských Malešicích po válce hospodařila jeho rodina a které jim byly v 50. letech znárodněny. Zpět dostal necelou třetinu původních i náhradních pozemků.
Pro převod oprávněným osobám je v současné době evidováno cca 30 tisíc hektarů půdy
S restituční tečkou se nechce smířit, a proto založil Spolek pro ochranu zájmů restituentů, který bude lobbovat za zrušení zákona nebo za jeho úpravu. Také podpoří restituenty ve sporech o výši náhrady.
„Počítám, že pokud restituční tečka bude naplněna a nebude zrušena Ústavním soudem, tak všechny oprávněné osoby se budou domáhat přecenění,“ řekl Právu Hlaváč. Připomněl, že restituenti se mohou opírat o přelomový rozsudek z letošního srpna, kdy se Ústavní soud zastal dvou restituentek z Mníšku pod Brdy a řekl, že finanční náhrada musí být „rozumná a přiměřená“. [celá zpráva]
80 tisíc za pozemek v hodnotě 40 miliónů
Státní pozemkový úřad (SPÚ), který nároky restituentů řeší, by měl vypořádat okolo 45 tisíc požadavků. Velká část z nich je malého rozsahu, ale najdou se i nároky v řadech desítek miliónů. Příkladem může být např. pan Bořivoj, který před 25 lety požádal o vrácení 10 tisíc metrů v pražských Strašnicích.
Nepodařilo se mu sjednat ani vydání přiměřených náhradních pozemků. Podle advokáta Petra Meduny, který se restitucemi dlouhodobě zabývá, se příští rok bude muset smířit s finanční kompenzací 80 tisíc korun, přičemž pozemek má hodnotu 40 miliónů korun.
Podle předsedy spolku Petra Fišera by nejlepším řešením bylo zrušení restituční tečky. „Nebude-li to možné, pak v úvahu přichází doplnění zákona přechodnými ustanoveními, která by stanovila, na jaké případy se tečka nevztahuje,“ řekl. Dodal, že ze zákona totiž není jasné, zda se tečka bude týkat i těch lidí, kteří jsou ve své při o náhradní pozemky u konce ve správním řízení či u soudu.
O zvýšení náhrad stát neuvažuje
SPÚ hájí restituční tečku tím, že stát již nemá k dispozici dost kvalitních pozemků, které by restituenty uspokojily. „Pro převod oprávněným osobám je v současné době evidováno ve vlastnictví státu s příslušností hospodaření SPÚ cca 30 tisíc hektarů půdy,“ řekla Právu mluvčí úřadu Monika Machtová. Úřad ještě spravuje blokované pozemky, např. o které se soudí církev, nebo pozemkovou rezervu. Celkově jde až 160 tisíc hektarů půdy.
O zrušení restituční tečky SPÚ neuvažuje stejně jako o zvýšení finanční náhrady. „SPÚ při stanovování výše peněžité náhrady za nevydané pozemky musí postupovat podle zákona o půdě z roku 1991, který jednoznačně odkazuje na oceňovací předpis z roku 1990,“ dodala Machtová.
