Článek
Trestní oznámení se týká 28 případů civilistů různých národností, kteří zahynuli na československých hranicích se západním Německem a Rakouskem v letech 1965 až 1989 nejrůznějším způsobem.
Zemřeli po zásahu elektrickým proudem, byli zastřeleni, utonuli, byli sestřeleni v letadle, zemřeli při pokusu přejet hranici automobilem nebo spáchali sebevraždu v obklíčení. Oznámení míří mimo jiné na dřívější členy předsednictva Ústředního výboru KSČ.
Podle Winkelmannové jde o nový pokus dosáhnout spravedlnosti poté, co Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) vloni uzavřel vyšetřování obdobného podnětu z roku 2008 bez výsledku. Zástupci platformy, mezi kterými je například novinář a spisovatel Luděk Navara, doufají, že nové podání bude účinnější.
Bývalý komunistický ministr vnitra a premiér Lubomír Štrougal
„Chceme, aby orgány činné v trestním řízení ty zločiny posuzovaly jako zločiny proti lidskosti, tedy nepromlčitelné,“ uvedla Winkelmannová. Evropský soud pro lidská práva podle ní zabíjení na hranicích za zločin proti lidskosti už označil.
ČR zatím odsoudila celkem čtyři zodpovědné, byly to ty nejnižší šarže. Padly dva podmíněné a dva nepodmíněné rozsudky. „Úplně opominut byl celý řetězec vedení a zodpovědné osoby, které režim vykonstruovaly,“ uvedla Winkelmannová. Na Slovensku podle ní nebyl odsouzen nikdo.
Nové dokumenty
Badatelé platformy dohledali pro tyto oběti odpovědné osoby v řetězci velení, od zasahující hlídky přes velení pohraniční stráže, náměstky a ministry vnitra po členy předsednictva ÚV KSČ.
Nově platforma našla dokumenty předsednictva ÚV KSČ, které údajně dokazují přímou odpovědnost jeho posledních žijících členů Jakeše, Štrougala a Colotky za rozhodování o udržování a zdokonalování systému ochrany hranic. Celkem jde o více než stovku lidí v různých patrech struktury bývalého totalitního Československa.
Platforma evropské paměti chce svým podnětem dosáhnout toho, aby se Česká republika stala po Německu druhou evropskou zemí, která odsoudí pachatele na všech úrovních velení a polické reprezentace totalitního státu zodpovědné za zabíjení civilistů na železné oponě. Považuje to za důležitý přínos pro morální očistu posttotalitní demokracie.