Starostové chtějí přistřihnout křídla prezidentským pravomocem či přidat učitelům

„Přímá volba prezidenta nepřinesla normativní zvýšení pravomocí hlavy státu, ale fakticky posílila tendence k postupům na hraně kodifikované Ústavy,“ tvrdí Starostové ve svém programu.

Senát by měl proto dostat možnost ústavní většinou (3/5 senátorů) zrušit „v případě, že došlo k porušení principů demokratického a právního státu“ prezidentskou amnestii nebo milost. Zda byly skutečně porušeny ústavní principy by po rozhodnutí senátorů přezkoumával Ústavní soud. „Klausova aboliční amnestie, která zastavovala trestní stíhání u závažných kriminálních činů s výrazným dopadem na poškozené, by tak mohla být přezkoumána,“ stojí v programu STAN.

Dále by chtěli změnit Ústavu v případě jmenování premiéra. Dnes má prezident první a druhý pokus a třetí připadá předsedovi Sněmovny. Podle Starostů by bylo vhodné to prohodit, aby prezident měl první a třetí pokus. „Prezident by tak nemohl taktizovat s vědomím, že hned následující pokus je taktéž jeho.“

Celostátní lídr STAN Jan Farský uvedl, že je potřeba celkově pročistit legislativu. „Naším úkolem je zjednodušovat právní řád, už to zašlo tak daleko, že si na každou činnost musíte brát odborníky,“ uvedl Farský. Považuje za nepřijatelné, že například stavební předpisy při stavbě rodinného domu jsou tak složité, že lidé bez pomoci nejsou schopni získat povolení.

Podle prvního místopředsedy STAN Víta Rakušana je potřeba posílit armádní rozpočet na dvě procenta HDP, což by byl skok z dnešních 52 na 100 miliard.

„To neznamená bezhlavě je utratit za předraženou techniku,“ uvedl Rakušan. Proto by chtěli vytvořit armádní vyzbrojovací fond, kde budou peníze ukládány do doby, než by byla vytvořena jasná strategie vyzbrojování. Peníze na armádu by Starostové chtěli také investovat do vojenského školství a vytvořit novou vojenskou školu na severu Čech.

Dále navrhují, aby mladí lidé prošli po střední škole dvou- až tříměsíčním kurzem povinné krizové přípravy. „Mohly by se o prázdninách využít uvolněné střední školy,“ uvedl Rakušan. Podle něj by to nebyl úkol jen pro ministerstvo obrany, ale i pro vnitro a zdravotnictví.

Šéf hnutí Petr Gazdík uvedl, že hrozí, že pokud se nezmění školství, tak za několik let budou Češi pouze montovat technologie, které byly vymyšleny v Asii.

Zásadní podle něj je přidat učitelům. Proto navrhují, aby učitelé brali 36 tisíc korun po prvním roku vlády a 45 tisíc na konci volebního období.

„Pokud chceme dostat do školství muže – bohužel je přefeminizováno – je nutné platy zvýšit,“ uvedl Gazdík. Podle něj by měli na středních školách dostat možnost vyučovat také experti z praxe, aniž by měli úplné pedagogické vzdělání.

Na konferenci vystoupil i rektor brněnské univerzity Mikuláš Bek, který Starostům v oblasti školství radí. Podle něj je potřeba začít mluvit o možném zavedení školného, protože po roce 2020, kdy skončí evropské dotace do školství, budou chybět finance. „Nejsem fanatickým zastáncem školného, ale o školném by se mělo začít diskutovat. Tomu se nevyhneme,“ uvedl Bek.

Starosta Mnichova Hradiště Ondřej Lochman, který předvedl ekonomický program, uvedl, že mají recept, jak zastavit odliv dividend do zahraničí. „Řešením je zavedení snížené, nebo dokonce nulové daně na tu část zisku, kterou korporace investují zpět do výroby v Česku nebo do zvýšení mezd českých zaměstnanců,“ uvedl Lochman.