Článek
Chovancův úřad vypracoval novelu zákona o pobytu cizinců, kde jim přidává povinnosti a zároveň rozšiřuje pravomoci vlády.
Nově příchozí cizinci, kteří obdrží povolení k pobytu, aby v ČR mohli pracovat či podnikat, budou podle návrhu zákona povinni absolvovat po příjezdu do země integrační kurz, který je dosud dobrovolný. Pokud tak neučiní, mohli by zaplatit desetitisícovou pokutu.
Kdo chce v České republice žít a pracovat, musí se přizpůsobit našim podmínkám, a ne my jemu
Cílem kurzu je seznámit cizince s jejich právy i povinnostmi a poskytnout informace o pomoci úřadů, integračních center a nevládních neziskových organizací.
K povinné češtině přibude další kurz
Nyní platný zákon o pobytu cizinců zná pouze jedno povinné integrační opatření, kterým je základní zkouška z českého jazyka. Ta spočívá v získání schopnosti běžné domluvy s okolím. Bez této písemné a ústní zkoušky nemůže cizinec získat trvalý pobyt v Česku.
Předseda výboru pro evropské záležitosti a člen podvýboru pro migraci a azylovou politiku Ondřej Benešík (KDU-ČSL) s návrhem souhlasí. „Pokud cizinec chce v ČR fungovat, měl by vědět, jak to u nás chodí, co od něj vyžadujeme. Že kdo tu chce žít a pracovat, tak se musí přizpůsobit našim podmínkám, a ne my jemu. Měl by mít jistou znalost češtiny, ale i podmínek, za kterých společnost funguje,“ řekl Právu.
Z neziskovek pod stát
„Bude záležet na tom, jak to bude nastavené, abychom s vaničkou nevylili i dítě. Byl bych opatrný, abychom to nepřepískli. Abychom v obavách o naši kulturu nezamezili či neomezili přístup odborníkům, kteří mohou být pro nás přínosem, k velmi kvalifikované práci,“ dodal Benešík. Vnitro rovněž navrhuje, aby se část dosavadních Center pro integraci cizinců převedla z neziskového sektoru do státního systému.
Působit by měla ve všech čtrnácti krajích. Jejich financování, které je nyní závislé i na evropském fondu, by mělo hradit ministerstvo vnitra.
Vláda by nově také svým nařízením mohla vydávat kvóty pro ekonomickou migraci, které by umožnily poskytovat povolení k pobytu profesím chybějícím na českém pracovním trhu. Kvóty by se neměly týkat cizinců, kteří již v ČR pobývají z jiného než ekonomického účelu a chtějí ho změnit kvůli výdělečné činnosti.
Představy vnitra sice přijdou státní kasu do roku 2019 na 114,5 miliónu korun ročně, nicméně prý se vyplatí.
Dá se předpokládat, že nový kabinet návrh převezme a urychleně pošle do parlamentu
„Neúspěšná integrace je považována za bezpečnostní riziko, utvářejí se uzavřené komunity cizinců, které vedou ke společenské izolaci, vznikají konflikty mezi cizinci a majoritou nebo mezi komunitami navzájem a hrozí nárůst xenofobie, netolerance a extremismu ve společnosti,“ tvrdí vnitro ve zdůvodnění novely zákona na základě zkušenosti z jiných evropských zemí.
Podle odborníků je nezvládnutá integrace rizikem i pro život samotných cizinců, směřuje k jejich nesamostatnosti a neinformovanosti, což může vést i k vydírání a ztrátě legálního pobytu.
Regulaci ekonomické migrace považuje vnitro za důležitou proto, že za poslední tři roky se počet žádostí o dlouhodobá pobytová oprávnění za účelem zaměstnání podávaných na českých ambasádách ztrojnásobil: z 3000 v roce 2014 na více než 9000 v roce 2016.
Výhody dílčích kvót
Už dnes existují dílčí kvóty pro vybrané skupiny zahraničních pracovníků. Týkají se třeba Ukrajinců. Jejich výhodou je třeba to, že žadatelé o konkrétní práci jsou osobně zváni na zastupitelský úřad, čímž se ze hry vyšachují různí zprostředkovatelé a podvodníci, kteří si na žádostech založili výnosnou živnost.
Podle Benešíka jsou kvóty logické. „Musíme silně rozlišovat migranty a uprchlíky. U uprchlíků existují parametry azylového práva. Migraci, která je z velké části ekonomická, pokud má pomoci ekonomice, stát musí řídit,“ řekl Právu.
Navrhovaná opatření považuje za rozumná i místopředsedkyně zahraničního výboru (ODS) Jana Fischerová. „Již nyní máme přijímání lidí ze třetích zemí dobře nastavené. Vidím u nás na Vysočině to, že zaměstnavatelé mají velký problém najít lidi. Podporuji proto možnost zaměstnávat cizince,“ řekla Právu.
Ačkoli návrh změny zákona o pobytu cizinců má vláda projednat až na konci září, a současní poslanci ho tudíž nestačí do říjnových voleb projednat, může ho Sobotkův kabinet do Sněmovny poslat po jejím ustavení. Mandát Sobotkovy vlády totiž skončí až jmenováním nového kabinetu.
I kdyby to tato vláda nestihla, dá se předpokládat, že nový kabinet návrh převezme a urychleně pošle do parlamentu, protože v květnu příštího roku vyprší lhůta pro implementaci evropské směrnice, která se týká pravidel pobytu kvůli studiu, stážím a výzkumné činnosti občanů ze zemí mimo EU.