Farský: S Babišem nepůjdeme

Já jsem v minulosti vždy hlasoval pro vydání. Budu i tentokrát. Jsem přesvědčen, že spravedlnost se nemá hledat ve Sněmovně, ale u soudu.

Já ji tam nevidím, Čapí hnízdo je prostě podvod. A on se usvědčil sám svou prostořekostí. Úsměvné je, že kdyby žádost policie přišla před letošním březnem, tak by se musel pan Babiš podle tehdy platného morálního kodexu hnutí ANO vzdát dokonce členství v ANO. Ale oni to potom v tichosti změnili (požadavek rezignace se nově týká jen obžalovaných členů ANO).

Pořád tam je však napsané, že poslanec se nemá bránit vydání, pokud se nejedná o politickou kauzu. On se samozřejmě bude bránit, že to politická kauza je. Ale co je politického na tom, že schoval svou firmu pod anonymní akcie?

Zapomíná se na to, že česká policie a státní zastupitelství nejsou jediní, kdo to šetří. Šetří to i evropský úřad proti podvodům OLAF. Obrana, že je to politická kampaň, je nesmysl. To by z ní musel obvinit i Evropskou unii. To už je na diagnózu.

To hrozí. Záleží na výsledku voleb a na tom, jak velkou sílu bude Babiš mít. Pro mě je nepředstavitelné, aby se Sněmovna rozhodla jinak, než pro opětovné vydání. Teď bych ho určitě vydal, ať neblokujeme práci policie. Nechť pracuje.

Teď bude asi pan Babiš bojovat v kampani za to, aby po volbách nebyl vydán. Více než na vyjádření právníků čeká na vyjádření svých marketingových poradců.

Pan Dědek má za sebou 27 let úspěšného podnikání. Postavil v garáži firmu bez státních zakázek, dotací, postavil firmu Jablotron s miliardovým obratem a s vysokou přidanou hodnotou. Kdyby republika byla plná lidí jako je pan Dědek, tak máme životní úroveň jako v Německu.

Pan Dědek má obrovské zkušenosti a výborné kontakty na lidi podobného ražení. Ale v názoru na pana Babiše se neshodneme a názor STAN zůstává stejný a v žádném případě se neodchyluje od toho, co razíme: z důvodu programových, jako je např. Babišův návrh na rušení zastupitelstev nebo centralizace a monopolizace ekonomiky, zvýhodňování velkých subjektů na úkor malých a středních podnikatelů...

Ale máme i osobnostní důvody: pan Babiš několikrát naprosto veřejně lhal a dokonce přísahal na zdraví svých dětí a vnoučat, že nikdy nebude ovlivňovat média, a přesto se scházel s novináři a domlouval se, kdy který článek uveřejní, aby poškodil svého koaličního partnera. Na předvolebních mítincích v roce 2013 říkal o korunových dluhopisech, jaká je to Kalouskova zlodějna a jak se tím tuneluje státní rozpočet a zároveň je v té době nakupoval.

Chybí tu elementární důvěra, a když chybí v politice důvěra, tak na tom spolupráci nikdy nepostavíte. Koaliční smlouva nebo programové prohlášení vlády funguje tak dlouho, dokud si koaliční partneři věří. Bez důvěry nejde vystavět spolupráci v politice. Tento názor na pana Babiše jsem měl předtím, než přišla žádost policie o vydání k trestnímu stíhání.

My nejsme hnutí, které jde do voleb apriori proti někomu. Z konfliktů nerostou dobrá a trvalá řešení. Starosta, když s lidmi bojuje a tlačí věci silou, tak to nemá trvalou hodnotu a žene to obec ze strany na stranu. Stejně je to se státem. Když ve státě jednou zvítězí levice, tak zruší to, co zrušila pravice a zase naopak.

Je to ode zdi ke zdi. Zapleveluje se právní řád a my na tom ztrácíme obrovské množství prostředků. My jsme středové uskupení a chceme jít střední cestou. Ale spolupráce s Andrejem Babišem je nepředstavitelná. Na tom se nic nemění. Pořád je to stanovisko STAN a nepohnulo se o milimetr.

Jsou to liberální strany. Proto říkám, že jsme středové uskupení. Nehledáme to, v čem se s kým rozdělujeme, ale v čem se spojujeme. Vždycky najdete rozdíly, na čem lze stavět rozpor či bitvu. My hledáme to, na čem se shodneme, kde je průnik a co může naši republiku posunout dál. Ne revolučně. Nejsme v situaci, kdy je nutné republiku odevzdat nějakému spasiteli, který ví nejlíp, jak se o nás postarat.

Občané se mají historicky nejlíp - samozřejmě jsou výjimky - jak jsme se kdy na tomto území měli. Z hlediska věku dožití, zdravotnictví, dopravní infrastruktury.

Neříkám, že by to nemohlo být lepší. Pro nás není hranice, jestli pravice nebo levice, ale shoda na základních principech řízení státu, úctě k demokratickým institucím a respektu k liberální demokracii a pevnému ukotvení Česka v EU a NATO.

Vzhledem k tomu, jakým způsobem je řízeno, kdo ho vlastní, včetně jeho značky, tak nemá v sobě demokratické prvky. Když Andrej Babiš jako majitel hnutí vystupuje tak, že by demokracii rozprášil, tak se nechová demokraticky, nectí státní instituce, útočí na veřejnoprávní média a zákonodárná shromáždění a to není role, která by byla ve společnosti prospěšná.

Pan Babiš třeba řekl, že ví ve Sněmovně o pěti zlodějích. Já jsem ho interpeloval, aby je buď jmenoval, nebo se omluvil. On je odmítl jmenovat s tím, že bych to použil proti němu. Tak jsem se ho ptal, jestli to jsou tedy jeho spolupracovníci, když je odmítá jmenovat, a on na mě zaútočil, že co si to dovoluju a že přece vím, že ve Sněmovně jsou zloději. Ale já to nevím, a kdybych to věděl, tak jednám.

Když někdo tímto způsobem plivne na celou Sněmovnu, kde jsou různí lidé tak jako v celé společnosti, tak sice krátkodobě získá popularitu, ale dlouhodobě likviduje demokracii v České republice.

Ano, jsem. Teď je však ta etapa, kdy má pan Dědek oslovit lidi, aby se připojili. Aby ti, kteří cítili blok ke vstupu do politiky, pochopili, že on tu hranici také překročil i za rizika, že přestane být tím obdivovaným podnikatelem, mecenášem, vývojářem a stane se tím „sprostým“ politikem.

Je to velká životní změna. Oslovuje lidi, aby ho následovali. To je jeho role. Já objížděl kraje, bavil se se Starosty, krajskými výbory. Naše kampaň je hrozně narychlo. Musíme vše vysvětlit, připravit program, je moře práce uvnitř hnutí. Na 24. srpna připravujeme programovou konferenci, v pondělí jsme už představili návrh programu. Takže já teď pracuji víc dovnitř a pan Dědek víc navenek.

To je taková mediální zkratka. Jsem si dokonce stoprocentně jist, že se to nikdy rada moudrých jmenovat nebude. I ten název by pro mnoho skutečně moudrých byl překážkou, aby do takové rady vstoupili.

Starostové debatují o svém programu, naslouchají lidem, dlouhodobě nám s programem pomáhá pan generál Picek, bývalý ministr obrany, pan profesor Petr Moos (exministr dopravy), profesor Miroslav Bárta (egyptolog), bavíme se s docentem Balašem (právník). Nesmím zapomenout na Danu Drábovou. Jsou to silné osobnosti ve svých oblastech.

Na něco máme různé názory, ale jsme rádi, když zazní. Za finální rozhodnutí samozřejmě neseme odpovědnost my jako Starostové. Nežijeme s pocitem, že jsme vykonatelé veškerého dobra a jen my víme, jak je to správně. Nejsme ti, kteří sepíší knihu, o čem sní a prohlásí o ní, že je to program pro Českou republiku. My k debatě pustíme širokou škálu odborníků.

Jsou různé formy spolupráce. Někteří z nich na kandidátce jsou, třeba docent Balaš.

Ne.

Ano. Bavíme se s mnoha lidmi, ale žádná skupina odborníků není uzavřená a ani institucionalizovaná. Bavíme se dlouho s lidmi, jejichž názory jsou podložené a zajímavé a ne extremistické. Ale není to tak, že by jakákoliv rada byla nastavena. Složení poradenské skupiny STAN určuje STAN, a ne pan Dědek.

Bylo to nepříjemné. Přišlo mi to jako rozumný koncept, pokud bude založen na důvěře a odvaze. A ona se ta důvěra u koaličního partnera vytratila. KDU-ČSL se bála, jestli dosáhneme na 10 procent, a tak to chtěli vyřešit tím, že se my skloníme. To nebylo pro STAN představitelné a řekli jsme si, že máme odvahu do toho jít sami.

Máme témata i kvalitu, kterou chceme do celostátní politiky přinést. My jsme do poslední chvíle přesvědčovali lidovce, aby nestahovali kalhoty, když brod je ještě daleko.