Dotace - hlavní problém Andreje Babiše

Luxusní farma Čapí hnízdo ve středních Čechách totiž původně spadala pod firmu Babišem donedávna vlastněného koncernu Agrofert, ale v době žádosti o padesátimiliónovou evropskou dotaci, tedy v roce 2008, se společnost vlastnicky „schovala“ pod anonymní akcie na majitele. Babiš opakovaně a dlouhodobě tvrdil, že s celým projektem neměl nic společného a nevěděl ani, komu patří.

Teprve loni pod sílícím tlakem médií i politických oponentů přiznal, že ve skutečnosti v inkriminované době držely akcie společnosti jeho dospělé děti a také bratr jeho nynější manželky Moniky.

Pod křídla Agrofertu se farma oficiálně dostala opět až v roce 2013, tedy po vypršení podmínky, že podpořené projekty nesmí patřit pod ekonomické giganty.

Ohledně tajemných vlastníků Čapího hnízda mezi lety 2008 až 2013 Babiš opakovaně veřejně lhal.

Nejdříve jako majitele označil „nějaké právníky“, posléze prohlásil, že vlastníky nezná, a nakonec ještě loni těsně před zveřejněním skutečných držitelů akcií v televizi uvedl, že šlo o jistého investora, jehož jméno tehdy odmítl sdělit. Změnu svého prohlášení pak krátce nato odůvodnil tím, že chtěl chránit svou rodinu, a některá svá předchozí vyjádření označil za nešťastná.

Babiš loni v rámci svého hodinu a půl trvajícího projevu na půdě parlamentu účelové vyvedení firmy z impéria sám naznačil, z jeho slov totiž vyplynulo, že nápad na čerpání dotací vznikl právě v Agrofertu.

„Specialistka na evropské fondy přišla v roce 2007 s návrhem nového projektu otevřeného pro veřejnost – multifunkční kongresový areál Farma Čapí hnízdo. Tento projekt, který se kvalifikoval pro dotaci, byl ekonomicky návratný,“ řekl k tomu loni doslova Babiš před poslanci. Nezmínil už to, že aby mohl projekt dotaci získat, musel být z holdingu vyčleněn.

Indicií k tomu, že ve skutečnosti šlo od počátku o Babišův projekt, přitom bylo více. Právo např. loni informovalo, že přestože podle evropských směrnic měl podpořený subjekt jednat vždy samostatně a nezávisle, tak ve skutečnosti byla firma Čapí hnízdo v dané době personálně i ekonomicky spjatá s bohatou společností Imoba z koncernu Agrofert.

Právo v této souvislosti např. přineslo důkazy o tom, že obě společnosti minimálně velmi úzce kooperovaly a například Babiš osobně podle smluv zanesených v katastru nemovitostí ve jménu Imoby přikupoval další pozemky potřebné pro farmu.

A jak je do příběhu Čapího hnízda zapojen místopředseda hnutí ANO Faltýnek? Dlouholetý Babišův spojenec číslo jedna sice přímo v orgánech Čapího hnízda nijak nefiguruje, nicméně působil např. kromě vysokých manažerských funkcí samotného Agrofertu také coby místopředseda představenstva společnosti ZZN Agro Pelhřimov spadající do koncernu.

Na propojenost Babišova holdingu také ukazuje to, že na větší část výstavby Farmy Čapí hnízdo si její oficiální zástupci museli vzít u banky úvěr 350 miliónů korun. Za něj se zaručil právě Agrofert. Dotaci 50 miliónů korun získali vzápětí.

Server Neovlivni.cz letos na jaře zveřejnil, že dohodu o ručení podepsal sám Babiš coby předseda představenstva společnosti Agrofert Holding.  Představenstvo společnosti, jehož členem byl v té době i Faltýnek, přitom mělo ručení schválit. Loni na jaře tvrdil v ČT 24, že si na okolnosti nepamatuje a neví, pro koho byla určená.

„Já si nevzpomínám, že by představenstvo Agrofertu jednalo o záležitosti týkající se Čapího hnízda,“ tvrdil nejprve.

Když ho moderátor upozornil, že podle obchodního zákoníku musí představenstvo prošetřit finanční způsobilost osoby, které je finanční asistence poskytována, odpověděl: „Ale já jsem neřekl, že jsme se tím nezabývali… Jen jsem řekl, že už si to prostě nepamatuju. Je to skoro deset let.“

Společnost ZZN Agro Pelhřimov je pro projekt luxusní farmy klíčová firma. Právě na jejích základech totiž vznikla anonymně vlastněná akciovka Čapí hnízdo. Babiš k tomu loni poznamenal, že jeho příbuzní koupili akcie projektu od ZZN Agro Pelhřimov koncem roku 2007 za 2,38 miliónu korun.

Celý projekt farmy, v jejímž rozsáhlém areálu má Babiš také soukromou rezidenci, prověřuje policie už dva roky, a to na základě anonymního trestního oznámení z listopadu 2015.

Původně mělo šetření skončit již letos na jaře, tehdy ale detektivové z pražské hospodářské kriminálky požádali o půlroční prodloužení lhůty pro svou práci.

Fakt, že se šetření až příliš táhlo, pak nedávno kritizovala po provedené dohledové prověrce pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Ta naznačila, že průtahy jdou spíše než oficiálním úřadům na vrub nejmenovaným privátním subjektům a jejich neochotě ke spolupráci.

Spornou dotaci pro luxusní farmu šetří i Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF, který chce k závěru dospět do konce letošního roku.  Kvůli celé věci již dříve zahájil oficiální vyšetřování, což je podle Právem oslovených expertů krok srovnatelný právě se sdělením obvinění v tuzemském trestním řízení. OLAF vede pouze administrativní vyšetřování a jeho výsledkem může být jen požadavek na vrácení nezákonně přidělené dotace.