Článek
Rozloučit se s komínem a pomyslně ho doprovodit na poslední cestě přišly ve středu ráno k žambereckému nádraží stovky až tisíce místních.
„Pracuji tu ve firmě, tak jsem se přišel podívat. Vždyť odstřel komínu nevidíte každý den,“ řekl Právu Ladislav Novák. Komínu podle svých slov na rozdíl od manželky příliš nelituje. „Myslím, že tím odstřelem mizí práce našich předchůdců, ale je pravda, že změna je život. Ale já bych si na něj klidně vylezla, určitě by to byl krásný pohled,“ dodala žena.
Improvizovaná výstavka historických fotografií žambereckého komínu a areálu mlékárny.
„Bylo ale nutné s ním něco udělat, protože třeba v nedalekém Lanškrouně komín bývalé Tesly zůstal, neřešilo se co s ním, okolo vyrostly nové fabriky a pak už odstřel nebyl možný. Muselo se to rozebírat cihla po cihle,“ dodal Ladislav Novák.
Odstřel bez elektřiny
„Jednalo se o unikátní odstřel, protože byl vzhledem k bouřkovému období proveden celý neelektricky pomocí speciálních rozbušek. Vlastně jde o princip bleskovice s rozbuškou,“ prozradil střelmistr Zdeněk Šobíšek a dodal, že nejsložitější na celé přípravě bylo správní řízení.
Torzo odstřeleného komínu
„Trvalo devět měsíců. Teprve poté mohla začít fyzická příprava. Použili jsme 34,2 kilogramu trhaviny s tím, že zhruba 14 kg bylo umístěno asi doprostřed komína, zbytek v dolní části. Nálože byly umístěny v pěti řadách, které byly od sebe odčasované pomocí speciálních rozbušek. Vlastní nabití trvalo asi osm hodin,“ řekl střelmistr.
„Bylo to technické lezení. Místo skal jen holé stěny, ocel. Nejdříve jsme vyvrtali otvory, to se dělalo na začátku týdne, v úterý odpoledne se pak přivezli nálože a začalo se nabíjet,“ doplnil ho horolezec Jiří Sochor z Chomutova. Se Zdeňkem Šobíškem už spolupracoval na několika odstřelech. Sám Šobíšek již má za sebou odstřel zhruba 68 komínů.
„Každý odstřel je jiný a ne vše dopadne podle plánu. Zde nám zdivo trochu poškodilo sousední plot, ale majitel ho prý stejně bude opravovat,“ přiznal s úsměvem střelmistr
Areál žamberecké mlékárny se začal stavět v roce 1974. „Komín byl zkolaudovaný v roce 1985. Firma prošla počátkem 90. let privatizací, měla tři vlastníky. Ale mlékárenský provoz brzy skončil. My ho koupili před šesti lety,“ poohlédl se po minulosti ředitel a spolumajitel firmy Meixner & Hanuš Richard Meixner s tím, že 10,5 hektaru rozsáhlý areál byl před příchodem jejich firmy ve velmi špatném stavu.
Místní sledují odstřel komína
„V současné době plánuje společnost na uvolněném prostoru vybudovat logistické centrum pro náš on-line obchod a využít ho pro další rozvoj společnosti. V těsném sousedství už od loňska a předloňska stojí nové haly,“ poukázal na nové objekty Meixner.
„Samozřejmě, je to dnes loučení s dominantou města, ale vždycky když něco končí, jiné zase začíná. Mě to mrzí, protože ten komín a kotelna, která tu bývala, byla přizpůsobena k topení celého areálu, původně měla vytápět i domy ve městě. Bohužel předešlý vlastník, který skončil v konkurzu, ho začal demontovat, včetně haly nebo železniční vlečky. Komín tu nakonec zůstal jako osiřelý totem, který v podstatě jenom odebíral náklady a do budoucna jsme pro něj neměli využití,“ vysvětlil ředitel.
Nad Žamberkem se tak od středečního dopoledne tyčí už jen rozhledna Rozárka, zvaná také Tyršova rozhledna, a Žirafa, druhý z původní dvojice žambereckých průmyslových komínů. Své pojmenování má podle zhruba 50metrovém obraze s motivem žirafy na těle komína.