Článek
Předseda ZD Klučov Lhota na Třebíčsku Miroslav Svoboda ukázal Právu dvě pole: na jednom je pšenice, která kvůli vysokým teplotám a nedostatku vláhy, které přišly do časů, kdy má mohutnět klas, zasychá. Na lánu je to patrné i z toho, že místy ještě zelené ostrůvky v porostu střídá nikoli zralé zlato, ale spíš rezavá barva. „V době vytváření zelené hmoty je potřeba té vody víc, a tady je vidět, že když se vytvářela ta zelená hmota, tak ta voda nebyla,“ řekl Svoboda.
Ječmen na druhém poli je už sklizený: sucho ho začalo decimovat tak, že ho zemědělci rychle použili aspoň na siláž. „Protože už se tady objevovala místa proschlá natolik, že se neobjeví vůbec klas, a bylo to proschlé víc jak v 50 procentech, nedalo se předpokládat, že by se tam zrno sklidilo, tak jsme to posekali a zesenážovali. Seschnout a nechat to déle by znamenalo potom sklidit jenom slámu a vyhodit to, tak jsme to sklidili alespoň na krmení,“ vysvětlil Svoboda.
Horší než v roce 2015
Podle předsedy družstva má pro zdejší hospodáře letošní počasí horší dopady než to v roce 2015. „V roce 2015 nás to sucho snad ani tolik nepostihlo, aspoň ne tolik u té pšenice. U ječmene taky ne. Teď je ta situace podstatně horší, ale nevíme, jak dopadne kukuřice. Kdyby zapršelo do deseti dnů, mohla by se zlepšit,“ dodal Svoboda.
Panující sucho je podle předsedy ZD Klučov dobře vidět i na místním rybníce. „Je nedostatek vody, ty trávníky okolo jsou vyschlé, jak to bývá běžné v polovině srpna. Dá se říct, že v rybníce není ani polovina vody, která by tam měla být. Ta tepla, která jsou, a ta síla toho slunce, co to vysušuje, je, myslím, typická spíš pro ten srpen než pro červen,“ uzavřel Svoboda.
Za sucho si můžeme částečně sami
Podle agrárního analytika Petra Havla je sucho především důsledkem počasí, ale svůj podíl na něm má i špatné hospodaření s vodou. „Způsobeno je zejména počasím, ale projevy toho sucha jsou možná až příliš velké, než jaké by mohly být, kdybychom se lépe starali o naše zdroje vody a o naši krajinu. Svým dílem si za to můžeme sami, ale samozřejmě je to hlavně na počasí.“
Sucha letos zasáhla republiku poměrně brzy a postihla tak úrodu zemědělských plodin v důležitém období před sklizní, kdy ještě dochází k jejich intenzivnímu růstu. Celkové poškození se podle Havla nedá přesně odhadnout, nicméně je už teď jisté, že sucho alespoň částečně poškodí veškerou úrodu.
„Jinými slovy to poškození úrody určitě už je, záleží na tom, jak velké celkově bude, ale je evidentní, že ztráty zemědělců z toho letošního vývoje počasí budou existovat, a to, řekl bych, plošně průřezově celým spektrem těch nejdůležitějších zemědělských komodit,“ dodal Havel.
Česko jako Středomoří
„Česká krajina nyní vypadá jako středomořská oblast,” tvrdí mluvčí Agrární komory Jiří Felčárek. Kombinace sucha a veder podle něj naprosto likviduje travní porosty, někde vůbec nevyrostly. Porosty by prý potřebovaly zahradnický, tedy nepříliš silný, ale dlouhý závlahový déšť. „Chybí klasické jarní závlahové srážky, není nasycena půda, bylo málo sněhu a není spodní voda,” dodal mluvčí.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha se domnívá, že je situace horší než před dvěma lety – například na jižní Moravě odhaduje ztráty až na pětinu úrody. „To se týká nejenom jařin, ale také ozimů, obilovin a řepky,” dodal Pýcha.
Podobný názor zastává Miroslav Trnka z Centra výzkumu globální změny CzechGlobe při Akademii věd ČR, podle něj se nynější situace nedá s rokem 2015 srovnávat. „Sucho v předloňském roce přišlo později, až na konci července a v srpnu, a postihlo tak převážně kukuřici a pícniny,” uvedl.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) měla zemědělská i lesní půda v minulosti lepší schopnost držet vodu, kterou ale ztrácela především kvůli erozi.
„Dnes je její zadržovací kapacita asi na 50 procentech. Kdyby česká zemědělská půda, které máme asi 3,5 miliónu hektarů, byla schopná držet vodu dobře, udržela by jí asi devět miliard kubíků. Ale udrží jí sotva pět miliard. Ten obrovský rozdíl je několikanásobek objemu vody, který udrží Vltavská kaskáda," vysvětlil ministr.
