Článek
Ludvík přiznal, že neví, do kdy se podaří sehnat chybějící sestry: „Doufám, že co nejrychleji.“ Za komplikaci označil nízkou nezaměstnanost. Problémem je hlavně získaní sester do směnných provozů. Dodal, že nejtěžší je to právě v květnu, červnu a o prázdninách.
„Zvýšení platů byla moje iniciativa a sám budu čekat, nakolik se to projeví. Udělali jsme to tak, že to nebude, že se jí (sestře) někde dva tisíce přidají a dva tisíce se jí někde uberou.“
„Jsem ráda, že se něco dělá, co se týká platů,“ reagovala bývalá ministryně Roithová. Upozornila ale, že ony dva tisíce jsou jen v hrubé mzdě, což bude představovat tak 1300 čistého. „Co se týká sester, já si myslím, že to je mnohem závažnější problém, když sestra nastoupí a dostane teď 18 tisíc a skladník v Lidlu podle plakátů 27 tisíc,“ připomněla.
Ludvík proto míní ve zvyšování platů pokračovat: „Od prvního ledna se budou zvyšovat tarifní platy zdravotnických pracovníků o deset procent, tarify dělají dvanáct třináct tisíc.“
Roithová: Sestra bez vysoké? Zoufalství
Roithová ale kritizuje, že by sestry už nemusely mít vysokoškolské vzdělání. „Co se týká vzdělávání, jde o zoufalství, je to krok špatným směrem, všechny ostatní země zvyšují kvalifikace,“ prohlásila exministryně. Odvolala se přitom na výzkum: „U sestry s bakalářským vzděláním, které měly do šesti pacientů, byla menší úmrtnost.“ Zmínila, že se zkracuje doba pobytu pacienta v nemocnici, což klade na sestry vyšší nároky.
Oponovala také Zimmermannově námitce, že za vše může byrokracie, když uvedla, že od roku 1994 ubylo 30 000 lůžek, přibyly tři tisíce pracovníků, ale přitom jich pořád není dostatek.
Všichni se shodli, že problém se nepodaří vyřešit rychle, ne dříve než za šest sedm let. „Dnes odchází do důchodu ta poválečná generace, to byly velmi silné ročníky narozené v padesátých letech. To se bude týkat nejen zdravotnictví, budeme si na to muset zvyknout,“ řekl Ludvík. Souhlasil ale, že je zdravotnictví přebyrokratizované.
Investice do zdravotnictví? Evropský podprůměr
Hlavním problémem ale je, že se na zdravotnictví v ČR nedává tolik prostředků z rozpočtu jako v jiných zemích EU. Na české zdravotnictví jde 7,8 procenta HDP, což je pokles o 0,8 procentního bodu. Je to pod celoevropským průměrem, který činí 9,9 procenta HDP, v Německu je to 11,1 procenta a v Rakousku 10,4 procenta. Naopak na Slovensku to dělá sedm procent a v Polsku 6,3 procenta.
Účastníci debaty se neshodli na tom, jak problém řešit. Zimmermann navrhoval návrat k poplatkům, které přinesly pět miliard. Roithová zmínila možnost připlácení si na nadstandard, Ludvík zdůrazňoval zajištění zdravotní péče pro všechny. Chtěl by však, aby z rozpočtu ministerstva zdravotnictví nešly peníze na udržování nemocnic. „To je zločin,“ prohlásil s tím, že požaduje, aby na to šla část peněz z daní za tabák a alkohol.