Slídilové luxují z katastru nemovitostí data o vlastnících

Přes internetové nahlížení do katastru lze volně vyhledávat informace podle konkrétní adresy nebo parcelního čísla. Ukáže to vlastníky nemovitosti, břemena a probíhající řízení. Z katastru ale může také kdokoliv, kdo si na úřad zajde osobně, předloží občanku a zaplatí malý poplatek, vytahovat údaje i podle konkrétního jména.

Vyjede mu tak kompletní přehled, jaké nemovitosti daná osoba vlastní. Detailní, personifikované údaje jsou pak různě využívány k nevyžádaným nabídkám na odkup půdy či domu za hubičku. Anebo i k tomu, když někdo má s někým nevyřízené osobní účty, zjišťuje si, co všechno vlastní, a třeba na něho píše udání na finanční úřad.

Mnozí si však neuvědomují, že kdokoliv může mít jako na talíři celkem snadno přehled veškerého jejich vlastnictví nemovitostí. Diví se, že dostávají různé nevyžádané nabídky k prodeji pozemků, polí a domů, jež vlastní.

Už předloni Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Právu potvrdil, že některé případy využívání osobních údajů z katastru nemovitostí považuje za problematické, a uvedl, že s katastrem tomu hodlá učinit přítrž.

„Přehled vlastnictví konkrétní osoby může získat každý, kdo prokáže svoji totožnost. Potíž se zneužitím přehledu o vlastnictví jsem v posledních letech nezaznamenal, ale vyskytuje se problém s vytvářením databází osob cestou opakovaných dotazů do aplikace Nahlížení do KN podle nemovitostí a jejich prodejem pro účely propagace výrobků nebo služeb,“ sdělil Právu předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karel Večeře.

Potvrdil, že v poslední době katastr zaznamenává stížnosti vlastníků zemědělské půdy, kteří jsou obtěžováni nabídkami na její odkoupení.

Právo zajímalo, zda si vlastník může za určité situace zjednat na katastru nemovitostí nějakou formu ochrany údajů o své osobě v souvislosti s tím, jaké nemovitosti vlastní; například když se ho někdo pokouší vydírat či opakovaně ho obtěžuje. Formou tohoto nátlaku mohou být i neustálé žaloby na vyšší a vyšší výživné.

V praxi to úspěšné lidi proto nutí nemovitosti tzv. napsat na spřízněné osoby, zakládat svěřenské fondy a vymýšlet různé fígle na skrytí majetku. Může si vlastník na katastru alespoň vyžádat, aby byl informován o každém, kdo si o něm vyjížděl přehled vlastnictví, aby věděl, kdo se o něho zajímá?

„Poskytování údajů z katastru nelze zablokovat. V případech, kdy je zjišťována totožnost, tedy u žádostí o přehled vlastnictví nebo kopii ze sbírky listin, by bylo možné výstup informující o žadateli o tyto údaje poskytnout. Zatím jej poskytujeme na vyžádání ÚOOÚ, který pak řeší případné zneužití,“ dodal Večeře.

Když Právo tyto otázky položilo také Úřadu pro ochranu osobních údajů, tak ten z větší části odkázal zase na katastr, s tím, že pokud si obchodníci vytahují údaje o nemovitostech z katastru a vlastníkům pak rozesílají nabídky k prodeji, tak to v rozporu se zákonem vlastně ani není.

„Katastrální zákon v § 1 odst. 2 upravuje účely využití údajů z registru. Zároveň je stanoveno jako přestupek a správní delikt využití údajů v rozporu se stanovenými účely. Tato jednání projednává ČÚZK. Většinu dotazů je proto nutné směřovat na ČÚZK, nikoli na ÚOOÚ,“ napsal Právu mluvčí úřadu Tomáš Paták.

Dodal, že na základě informací o vlastnících z katastru může realitní obchodník odesílat nabídky na odkup vlastnických podílů. „To není neobvyklé jednání. Avšak zároveň dle § 5 odst. 5 zákona 101 může adresát (vlastník) vyslovit písemně nesouhlas,“ konstatoval Paták.