Článek
Unikát představuje lehce deformovaná leč celistvá amfora. Má úzké hrdlo, na výšku měří zhruba 15 centimetrů a průměr činí 16 centimetrů.
„Amfora patří do kultury Lužických popelnicových polí rozšířené po značné části Evropy. Nezjistili jsme, odkud pochází. Doklady o přítomnosti pravěkého lidu jsme v místě nálezu nenašli,“ přiblížil archeolog trutnovského Muzea Podkrkonoší Ondřej Tůma.
Místo nálezu amfory středověká sapa.
Amforu do někdejší hrnčířské dílny v centru Trutnova někdo kdysi zřejmě donesl jako kuriozitu.
„Nejstarší vrstvy v prozkoumaném sklepě dokládají první osídlení v pozdním středověku. Trutnovu nejbližší sídlo lidu Lužické kultury popelnicových polí existovalo v Choustníkově Hradišti vzdáleném dvacet kilometrů,“ upřesnil Tůma.
Přítomnost středověkých hrnčířů dokládají ve vytopeném sklepě střepy keramiky a originální formy s emblémem opic. „Jde o zajímavosti, jejichž původ zjišťujeme,“ podotkl Tůma.
Dělníci nezklamali
Amfora sloužící patrně na vzácné tekutiny spatřila zhruba po třech tisících let, po havárii vody a likvidaci možná třiceti kubíků bahna, které bylo nutné vynést v kbelících ze sklepa pod jedním z nejstarších domů v Trutnově.
Vody ze sousedního domu z počátku 17. století proteklo sklepem s originálními klenbami dvě stě kubíků.
„Oba sousední domy v dnešní podobě staré 300 let, kdy vyrostly na historických klenbách, mají mnohem starší historii jako sedmnáctkrát vyhořelé roubenky. Stopy ohně jsou ještě dnes viditelné na sklepních stěnách. Nikdy by mne nenapadlo, že šestisetletá sapa skrývá takový unikát. Nebýt vody, zůstal by ukryt navěky,“ konstatoval majitel živlem citelně poškozeného domu Josef Beneš.
Objevená amfora z doby bronzové.
Štěstí pro keramiku znamenala Benešem objednaná firma specializovaná na práce v historických objektech. Dělníci pečlivě zkoumali každý kbelík s bahnem i vodou odkrytá zákoutí sklepa. Schopnost u práce přemýšlet se vyplatila.
Dům před zřícením
Havárie sice odkryla kus dávné trutnovské historie, ale pro současníky na daném místě znamená pohromu.
Dům obývaný a kompletně zrekonstruovaný Benešovou rodinou utrpěl škodu za odhadem půldruhého miliónu korun. Voda narušila statiku a objekt spojený s trutnovskou galerií drží pohromadě jenom díky dřevěným podpěrám. Záchrana památkáři chráněného domu musela nastat okamžitě.
Soused, z jehož litinového potrubí voda tekla, poskytl z vlastní kapsy půjčku půl miliónu korun. „Práce se ale nyní zadrhly na České pojišťovně, po které opakovaně marně žádáme zálohu, ačkoliv její pracovníci poškozený dům dávno prohlédli a dostali všechny nutné podklady,“ popisuje Beneš.
Dům drží pohromadě bednění.
„Pokud se opravy zastaví, může nastat katastrofa se škodou možná pěti miliónů korun. Hrozí sesutí pětisetletých dvousettunových stěn,“ tvrdí stavební inženýr Beneš.
Zástupkyně České pojišťovny Pavla Nováková z Ostravy, která má pojistnou událost z Trutnova na starosti, odmítla Právu cokoliv sdělit. „Můžu hovořit pouze s poškozeným nebo pojištěným, s nímž se samozřejmě o tom mohu pobavit,“ sdělila.
Poškozený Beneš dopadl stejně. „Zeptal jsem se, proč nemohou dát zálohu. Řekla, ať pošlu písemné podklady. Odpověděl jsem, že je tam dávno mají. Na to mi vypla telefon,“ konstatoval Beneš.