Hlavní obsah

V chudších regionech Česka mají lidé kratší život

Právo, Jindřich Ginter

V regionech, kde mají lidé hluboko do kapsy a řadu z nich ohrožuje chudoba, se dožívají v průměru i výrazně nižšího věku. Toto zjištění vyplývá z porovnání zdravotnických statistik s výzkumy o příjmové chudobě a materiální deprivaci.

Foto: Václav Lang, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Nejvyššího věku se navzdory randálu, stresu a smogu dožívají v průměru obyvatelé Prahy. Ti mají současně i nejvyšší příjmy z celé České republiky. Za celý rok 2015 dosáhla v Praze průměrná hrubá měsíční mzda 33 852 korun.

Naopak nejnižšího věku se v průměru dožívají lidé na západě a severu republiky. Tedy v regionech, kde jsou příjmy hluboko pod celorepublikovým průměrem. V Karlovarském kraji dosáhla v roce 2015 průměrná hrubá měsíční mzda 22 750 korun.

Nejpříznivější situace je v Praze

Celorepublikový průměr v roce 2015 byl 26 467 korun hrubého měsíčně. Nejpříznivější situace je dlouhodobě v Praze. Střední délka života při narození zde dosahuje nejvyšších hodnot, v období 2014–2015 to bylo u mužů 77,7 roku a u žen 82,6 roku.

„Proti celorepublikovému průměru žijí muži v Praze o 1,9 roku a ženy o 1,2 roku déle,“ uvádí se v posledním vydání zdravotnické ročenky Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), mapující stav k roku 2015. „Nejhorší úmrtnostní poměry“, jak tento parametr ÚZIS nazývá, „jsou dlouhodobě v krajích Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském“.

V letech 2014–2015 byla nejnižší střední délka života při narození u obou pohlaví v Ústeckém kraji, u mužů 73,9 roku a u žen 79,6 roku. Jinými slovy na severu muži v průměru žijí o bezmála čtyři roky méně, respektive ženy o tři roky méně než Pražáci.

Materiální deprivace

Výzkum agentury Median potvrdil, že právě severozápadní Čechy a Moravskoslezský kraj, kde je podle ÚZIS střední délka života nejkratší, trpí daleko více materiální deprivací než zbytek republiky. Těžkou materiální deprivací podle analytika Medianu Daniela Prokopa na severozápadě Čech trpí 13,5 procenta domácností, v Moravskoslezském kraji dvanáct procent. Přitom za celou ČR je to necelých sedm procent.

A Praha? Materiální deprivací je zde zasaženo šest procent obyvatel. Není rovněž bez zajímavosti, že právě sever republiky je zároveň podle úvěrového registru CRIF rekordmanem v počtu osobních bankrotů a podle registru neplatičů Solus je v těchto krajích největší počet dlužníků v přepočtu na sto obyvatel.

Čísla o délce života tak jdou jednoznačně ruku v ruce s tím, jaká je v krajích úroveň příjmové chudoby a materiální deprivace. Očividně nejkratší život tedy mají lidé v krajích, kde je největší míra příjmové chudoby (10 220 Kč měsíčně pro jednočlennou domácnost v roce 2015) a materiální deprivace.

Za materiálně deprivované domácnosti jsou považovány ty, které si nemohou dovolit čtyři z devíti zkoumaných položek: auto, pračka, barevná televize, telefon, dostatečně vytápět byt, jíst maso každý druhý den, týdenní dovolená pro všechny členy domácnosti, zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9700 Kč (pro rok 2015) a včasné platby za bydlení, včetně splácení půjček.

Výběr článků

Načítám