Článek
„Drtivá většina respondentů (84 %) je pro zachování přímé volby prezidenta. Pro zachování přímé volby jsou dle očekávání výrazněji lidé, kteří ji považují za důležitější než sněmovní volby,“ uvedla agentura.
Pro zachování přímé volby je podle průzkumu 75 procent voličů Miloše Zemana z roku 2013 a jen 40 procent voličů Karla Schwarzenberga. To podle Medianu naznačuje, že respondenti silně zohledňují výsledky posledních prezidentských voleb.
Oproti dubnu 2015 podpora přímé volby ještě vzrostla. Tehdy se pro ni vyslovilo 78 procent lidí. „Podpora je silnější než třeba na jaře roku 2015, kdy jsme se ptali na stejnou otázku. Přikládám to tomu, že pro je drtivá většina voličů Miloše Zemana z roku 2013. Ale je tam také skupina lidí, která už má v další přímé volbě prezidenta jiné hypotetické kandidáty,“ citoval Český rozhlas Daniela Prokopa z agentury Median.
Průzkum se odehrál v polovině prosince a zúčastnila se ho tisícovka lidí.
Kandidáti jsou zatím tři
Prezidentská volba čeká Českou republiku v lednu roku 2018, adepti jsou zatím tři. Kandidaturu ohlásil podnikatel a textař Michal Horáček, podnikatel Igor Sládek a aktivista a lékař Marek Hilšer. Současný prezident Miloš Zeman své rozhodnutí, zda bude znovu kandidovat, sdělí v březnu 2017.
Prezident se v ČR volí přímo od roku 2013. Předtím hlavu státu vybíral parlament.
Pithart přímé volby lituje
Bývalý šéf horní komory Petr Pithart (KDU-ČSL) se v polovině prosince nechal slyšet, že největší chybou Senátu za uplynulých dvacet let bylo právě uzákonění přímé volby prezidenta.
„Senát si v jakémsi náhlém pominutí smyslů podtrhl nebo uřezal větev, na které seděl, a z prezidenta učinil neodvolatelného monarchu,“ řekl Pithart.
Dříve než volba prezidenta se uskuteční volby do Poslanecké sněmovny. Konat se budou na podzim 2017. Že jsou sněmovní volby nejdůležitější, si podle průzkumu myslí 44 procent lidí. Prioritu prezidentským volbám dává 17 procent Čechů.