Článek
Publikace připomíná, že nelze přesně vyčíslit, kolik muslimů v Česku žije. Při sčítání lidu v roce 2011 se k islámu přihlásilo 3358 lidí, šlo však o nepovinné údaje. Podle odhadů se celkový počet pohyboval někde mezi 10 tisíci a 15 tisíci lidí. Na jiném místě knihy se objevuje odhad kolem 22 tisíc lidí. Nejvíce muslimů žije v Praze, Brně a ve Středočeském kraji.
Asi tři pětiny jsou podle sčítání lidu ekonomicky aktivní a mají dobrý vzdělanostní profil – obojí v průměru lepší než česká populace.
„Svým profilem se čeští muslimové více podobají muslimům americkým než těm západoevropským. Američtí muslimové rovněž vykazují lepší vzdělanostní profil ve srovnání s americkou populací jako celkem, totéž platí i o ekonomické aktivitě,” popisuje kniha.
Nemají zastřešující autoritu a jsou rozdrobení
„Žitý islám je hodně vzdálen ustálené příručkové podobě a tvrzením o důsledném, striktním a normativním náboženství,” napsal v závěru knihy její editor Daniel Topinka.
Podle odborníků také neexistuje organizace či autorita, které by zastupovaly muslimy v Česku jako celek. Přesto majorita identifikuje muslimy primárně na základě jejich náboženské identity a vidí je jako monolitický blok, což příliš neodpovídá realitě.
„Dominantně se u muslimů setkáváme s projevy individualizace a privatizace víry, jdoucími napříč poměrně pestrým spektrem muslimského pole,” uvádí kniha.
Téměř všechny respondentky, jež nosily na veřejnosti šátek, se setkaly s nadávkami anebo nepříjemnými pohledy ostatních lidí na ulici.
Sami muslimové v průzkumu uvedli, že pociťují negativní postoje veřejnosti. Problém není ani tak všední život nebo jednání s úřady, ale veřejné přihlášení k islámu a vizuálně patrné projevy víry, jako je třeba zahalování.
„Někteří z respondentů čelili verbálním útokům jak ve virtuálním světě internetu, tak ve fyzickém prostoru. Téměř všechny respondentky, jež nosily na veřejnosti šátek, se setkaly s nadávkami anebo nepříjemnými pohledy (zíráním) ostatních lidí na ulici. Někteří respondenti také odpověděli, že byli fyzicky napadeni,” vypočítává jedna z publikovaných studií.
Modlitebny a mešity v Česku na první pohled téměř nelze rozeznat od běžné zástavby. Pro muslimy plní nejen funkci náboženskou, ale i společenskou, osvětovou, charitativní, jak je v islámu běžné. Podle knihy se v Česku nijak nenaplňuje role politická.
Kniha se věnuje také problematice muslimů v nemocnicích, lázních a věznicích, muslimským hřbitovům, rituální porážce nebo obrazu muslimů v učebnicích či v médiích.