Článek
„Z toho dne si pamatuju tak to, že jsem se probudil a kolem devátý ráno jsem otevřel vodku. Pak jsem se sešel s kamarádem a jeli jsme právě metrem něco zařizovat. A já jsem se předváděl a přehnal jsem to. Jel jsem mezi vagóny a snažil jsem se vylézt na střechu,“ popsal začátek příběhu Jakub F.
Mezi vagóny skočil Jakub ve stanici metra Flora a pokračoval tam přes stanici Jiřího z Poděbrad směrem na Náměstí Míru.
Před poslední zmiňovanou stanicí se Jakub pokusil vyhoupnout se na střechu vozu. Podíval do vagónu, kdo všechno z cestujících ho pozoruje, a to je také to poslední, co si z osudného dne pamatuje. Pak totiž přišel náraz.
Byla to pro mne zásadní zkušenost a rozhodně nechci, aby se ještě někdy něco podobného opakovalo.
„Pak jsem se údajně nepřestal držet a spadnul jsem na to spřáhlo. Byl jsem tam nějak zaklíněný s rozbitou hlavou a ve stanici mě pak někdo vytáhnul,“ uvedl Jakub.
Ten se probudil až druhý den v nemocnici s roztříštěnou lebkou, krvácením do mozku, zlomeným krčním obratlem a naraženou kostrčí. Po osmi dnech byl propuštěn do domácího léčení.
„Teď mě čeká několikaměsíční rekonvalescence a potom mi budou dávat titanový plát do hlavy místo té roztříštěné lebky. Doufám, že se pak co nejdříve zapojím do normálního života,“ řekl Jakub.
„Rozhodně jsem se ponaučil, už nebudu nikdy dělat takovéhle vylomeniny. Nebudu se předvádět a nebudu hazardovat se životem ani se zdravím. Byla to pro mne zásadní zkušenost a rozhodně nechci, aby se ještě někdy něco podobného opakovalo,“ dodal Jakub F.