Článek
Případnou ústavní stížnost avizoval předseda senátorů ČSSD a bohumínský starosta Petr Vícha s tím, že by ji také podepsal.
Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil připomenul, že není možné běžným zákonem omezovat ústavou zaručené právo obcí a krajů územních celků na vlastní rozpočet. Poukázal na to, že novým pravidlům měla původně předcházet finanční ústava, vláda se na ní ale nedokázala ve Sněmovně s opozicí shodnout.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Návrh počítá s tím, že pokud zadlužení veřejných rozpočtů překročí 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady by musely přijmout nápravná opatření. Zatímco vláda by pak musela předložit návrhy státního rozpočtu tak, aby pouze vedly k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí, obce a další instituce by musely mít rozpočty přinejmenším vyrovnané.
„Byli bychom rádi, aby se náš stát choval stejně k sobě jako k našim obcím,” poznamenal Vystrčil. Obcím by podle něj povinnost vyrovnaného rozpočtu znemožnila vzít si půjčky například na výstavbu bytů nebo kanalizace. Podle předsedy senátorského klubu Starostů Jana Horníka by přijetím zákona bylo ohroženo čerpání evropských dotací.
Když alkoholik vychovává abstinenta
Zákon počítá také s tím, že vláda by při zadlužení veřejných financí o více než 60 procent hrubého domácího produktu navrhla postupy pro jeho snížení. Konkrétněji ale zákon stanoví povinnosti jen pro obce a kraje, pokud tuto hranici překročí jejich zadlužení.
V případě, že by dluh nesnížily, přišly by o svůj podíl na daňovém výnosu. Senátor Michael Canov (SLK) k tomu uvedl, že stát se s ohledem na míru svého zadlužení chová k obcím stejně, jako by se otec alkoholik pokoušel vychovat abstinenta ze svého syna.
Zákon by měl podle představ vlády platit od příštího roku, pro obce však o rok později. Senát zamítl i navazující návrh novel desítek dalších zákonů, které původně senátní hospodářský výbor navrhoval pouze opravit.