Článek
Ačkoli není příliš zřejmé, zda se lidé šířením dezinformací baví, nebo zda je berou vážně, jsou sdíleny častěji než zprávy ze seriózních zpravodajských webů.
U dvaceti nejsdílenějších falešných bylo o čtyři procenta více facebookových interakcí než u dvaceti nejsdílenějších zpráv ze seriózních zpravodajských webů.
Pravda ovšem je, že falešné zprávy jsou častěji zábavnější. Jsou také psány emotivněji. Dokládá to už titulek druhé nejsdílenější české zprávy na Facebooku za uplynulý rok „Pokud je to pravda, nastane šok. Rozdělení ČSFR v roce 1992 je zřejmě neplatné!”, kterou uveřejnil 4. března server svetkolemnas.info.
„Přátelé, vypadá to, že žijeme v neexistujících republikách a že všechno, co politici napáchali od takzvaného rozdělení v roce 1992, je neplatné. Česká a Slovenská Federativní republika fakticky nikdy nezanikla,” píše se ve zmiňovaném článku.
Důvodem podle neznámého autora je, že neproběhlo referendum. Podle něj tedy žijeme dál v Československu a nejsme ani členem NATO či EU. Text se přitom odvolává na schválený ústavní zákon, který nařizuje vypsat referendum v případě, že by Česko nebo Slovensko chtělo federaci opustit.
Problém ovšem je, že Československo přestalo existovat zánikem federace jako takové. Takže se nikdo na názor občanů ptát nemusel.
Titanic na žádný ledovec nenarazil
Další na českém Facebooku hojně sdílenou zprávou je článek, že Titanic byl pouze pojišťovací podvod. Podle této zprávy zaoceánský parník nikdy na žádný ledovec nenarazil. Společnost International Mercantil Marine, která plavidlo vyrobila, se zadlužila, a proto se její majitel uchýlil k pojišťovacímu podvodu.
Titanic byl podle článku vrak slepený ze starých částí a pověst o nepotopitelnosti šířil jeho autor, aby se mu povedlo pojistit loď na v přepočtu 750 miliónů korun.
Část cesty se údajně posádka Titaniku snažila najít nějaký ledovec, kterým by parník nabořila. Prý se jim to nepovedlo, a proto nakonec k potopení lodi použili trhavinu. Dokládají to prý obrázky, na nichž je patrná stopa po výbuchu, a dále způsob, jakým se loď potopila.
V článku ovšem není vysvětleno, jestli by skutečně někdo, kvůli pojišťovacímu podvodu obětoval více než 1500 lidských životů.
A jak poznat falešnou zprávu? Zpravidla není podepsaná nebo se její autor ukrývá pod pseudonymem. Jsou v ní také častěji používány emoce či expresivnější výrazy. Také je publikovaná na webech, u nichž není možné dohledat vlastnickou strukturu.
Výjimkou je server parlamentnilisty.cz, který se v žebříčku Českého rozhlasu také objevil. Přes firmu Our Media ho vlastní senátor a majitel společnosti Synot Ivo Valenta.