Článek
Němcová reagovala na výrok bývalého newyorského starosty Rudyho Giulianiho, který řekl: „Vybudujeme jaderný štít pro Polsko i Českou republiku.” Politička ODS by si velmi přála, aby se protiraketový štít nakonec vybudoval. „Když Zeman říká, že má blízko k Trumpovi, tak bych byla ráda, kdyby podepsal s Donaldem Trumpem dohodu o radaru.“
Proti tomu se ale postavil tvrdě Sobotka: ”Tohle je sci-fi, které se nenaplní. Radar by znamenal další vyeskalování vztahů s Ruskem.“
„Já bych se nevracel k radaru, změnila se situace, radar byl proti Íránu s tím se podepsala dohoda,“ namítl Sobotka s tím, že vztahy s Íránem se zlepšují. Nezmínil ale, že Trump je proti dohodě s Íránem.
Jde o to, zda chce Trump vyeskalovat vztahy s Ruskem, nebo využít toho, že se mohou sejít a dohodnout se o Sýrii,“ řekl Sobotka a dodal, proč je to tak důležité: „Není pro Evropu větší hrozba, než válka v Sýrii, protože ty milióny lidí, co utekly, se budou chtít dostat do Evropy.“
ČR nemůže zvyšovat výdaje na obranu rychleji
„My jsme nepotřebovali Donalda Trumpa, aby nám říkal, že máme zvyšovat výdaj na obranu. Shodli jsme se na tom už před dvěma lety,“ řekl Sobotka. „Neplníme mnoho závazků vůči NATO. Rozhodli jsme se v rámci koalice zemí to změnit.”
Česká republika patří mezi země, které nedávají na obranu požadovaná dvě procenta HDP. Bude trvat deset let, než této úrovně výdajů dosáhne.
V roce 2020 to bude 1,4 procenta HDP. Dvě procenta jsou realistická po roce 2025. Jaký smysl by mělo je tam dát a převést je do rezervních fondů, když je nejsme schopni utratit,“ hájil postupné navyšování Sobotka: „Nesouhlasím s tím, aby se nakupovalo za každou cenu, předraženě nebo bez výběrových řízení.“
S tím souhlasila i Němcová, přesto se jí zdá, že navyšování probíhá pomalu, a upozornila, že i za krize se dávalo na obranu více a nyní je ekonomická situace výrazně lepší: „V roce 2009 to bylo percentuelně více než v roce 2014. Je to málo ambiciózní.“