Školy dosud dusily talenty, teď jim budou muset pomáhat

„Pokud to začne fungovat tak, jak by mělo, pomůže to. Je to malý krůček, ale dopředu,“ řekla Právu Hana Kalusová, která v rámci sdružení Mensa organizuje kluby nadaných dětí na severní Moravě.

Podle ní byl dosavadní systém podpory nadaných dětí omezený. Jestliže dítě vynikalo v matematice, ale třeba v češtině bylo na běžné úrovni, pak mu školské poradenské zařízení posudek pro „mimořádné nadání“ nevystavilo.

„Napsali to jenom na tu matematiku, ale výsledek se průměroval, takže mu vyšlo, že mimořádně nadané není,“ uvedla Kalusová.

Navíc nebylo jisté, že na podporu speciálního přístupu přijdou i peníze, protože dosud krajské úřady, které finance rozdělují, takovou povinnost neměly. A tak bylo na nadšení ředitelů a osobním nasazení učitelů, jak se budou snažit děti rozvíjet.

„Mnoho ředitelů vám řekne, že mimořádně nadané dítě ve škole nemají, což statisticky nemůže být pravda,“ dodala Kalusová.

Čísla resortu školství vykazují, že v základních školách je evidováno od roku 2012 kolem tisícovky dětí s mimořádným nadáním. Na středních školách došlo k posunu ze 192 v roce 2012 na loňských 356. Zřejmě je dán tím, že se k podpoře nadání hlásí víc lidí.

Podle různých odhadů by mělo v populaci být alespoň deset procent nadaných dětí, což by znamenalo, že v ZŠ jich je asi 88 tisíc a na středních školách 40 500. Za nadané se považují lidé s IQ od 115.

Mimořádné nadání se odvíjí od hranice IQ 130. Takových lidí by měla být dvě procenta populace. V základních školách 17 600 a na středních kolem 8100.

Z toho plyne, že v minulém školním roce až dvacetkrát víc dětí s mimořádným nadáním zůstalo bez náležité pozornosti. Alespoň na papíře. A stát se tak může připravovat o naděje.

„Chybí motivace tyto děti hledat. Také se stává, že rodič ví, že mu to na nic nebude, tak proč by trávil celý den v poradně. Pro dítě je to náročně a stresující, ničemu to nepomůže a ještě si na něj budou lidi ukazovat, že je ‚ten chytrej, šprt‘. Co znám rodiče těchto dětí, papír vůbec nemají,“ popsala Kalusová.

Podle nových pravidel, která platí od září, bude za nadaného žáka pokládán každý, u nějž poradna prokáže, že vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Pro talenty se budou vytvářet individuální plány.

Školy pak budou moci vytvářet skupiny, kde se mohou scházet nadaní žáci na určitých předmětech, ale třeba i z různých ročníků. Nadaní mohou mít také rozšířené osnovy nebo chodit na výuku některých předmětů do vyšších ročníků. Navštěvovat by mohli i jiné školy.

Nárok budou mít na speciální učebnice a pomůcky, například hvězdářské dalekohledy, mikroskopy, odborné knihy a časopisy včetně elektronických pro podporu výzkumné činnosti, licence pro přístup k databázím odborných publikací apod. Na to vše budou vyčísleny finanční podpory.

„Jenže ani když Jágrovi koupíte hokejku, tak to nestačí na to, aby střílel góly. I Jágr potřebuje trenéra, který mu řekne, že něco dělá špatně a jak to dělat lépe,“ tvrdí Kalusová. Podle ní by školy měly mít i koordinátora, který by se na nadané děti zaměřoval.

„Někdo má občas pocit, že když je někdo intelektově nadaný, tak si to musí přece zvládnout sám. Ale ty děti nemusí být úplně sociálně zdatné a také to nemusí být lídři, kteří si dokážou něco vyřvat. Často to jsou ušlápnuté děti, které, když zjistí, že v něčem vyčuhují, tak jsou raději ticho, ať mají od ostatních klid,“ dodala.

Školní koordinátor by podle ní učitelům radil, jak k nim přistupovat. „Pepíček v hodině zlobí a možná je to tím, že už všechna anglická slovíčka zná a nudí se. Koordinátora se bohužel nepodařilo do zákona ukotvit,“ uvedla.

Připomněla, že poradny jsou už dnes přetížené, a pokud by měly zmapovat všechny zanedbané talenty, tak to bude „na deset let“.