Článek
Jedná se především o zaměstnance, kteří pobírají minimální mzdu (ta představuje 9900 korun), nebo o zaměstnance s nízkými platy. „Kdybych se na práci vykašlal a žil z dávek, byl bych na tom možná lépe,“ poznamenal osmatřicetiletý pomocný dělník Petr.
Oficiální hranice chudoby byla v loňském roce pro domácnost jednotlivce 10 220 korun za měsíc čistého. Pro dvě dospělé osoby je tato hranice již 15 330 korun čistého měsíčně a pro rodiče se dvěma dětmi mladšími 13 let se jedná o 21 461 Kč měsíčně, uvádějí statistici.
„Každý, kdo pracuje a má pravidelný příjem, by neměl mít současně existenční problémy a zápasit s nedostatkem. Pracovat se prostě z pohledu životní úrovně musí vyplatit více než žít ze sociálních dávek,“ řekl finanční poradce František Macháček.
Kdybych se na práci vykašlal a žil z dávek, byl bych na tom možná lépe.
„Čistá minimální mzda je nějakých 8800 Kč, zatímco hranice chudoby 10 220 korun. Čili ten rozdíl je tak obrovský, že člověk, který jde za tuto mzdu pracovat, je za to v podstatě potrestán. Jsme přesvědčeni, že člověk by měl za poctivou práci dostat plat nad touto hranicí. Navíc zde panuje stav, kdy sociální dávky jsou vyšší než nejnižší možný výdělek. A to by se podle nás mělo zvrátit,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Zvláštním případem jsou pak zaměstnanci (zejména mladé ženy s dítětem, které se živí samy) a pracující na částečné úvazky. Jejich příjmy jdou ještě hlouběji pod hranici chudoby, bez kombinace výdělku a sociálních dávek se neobejdou.
Pracující chudoba neznamená často jen nízké příjmy, ale i špatnou bezpečnost práce, minimální sociální ochranu atd., je spojena i s šedou ekonomikou, kdy zaměstnavatel oficiálně platí jen minimální mzdu a další peníze dává zaměstnanci na černo, bez danění, ale i sociálních odvodů.
Máme nejméně chudých
Česká republika má v Evropě nejméně chudých občanů v populaci. Podle zatím posledních čísel Českého statistického úřadu stoupla průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí o 4,4 procenta (po odečtení inflace reálně o 3,9 procenta) oproti stejnému období předchozího roku.
Nárůst mediánové mzdy v podnikatelské sféře se letos blíží 6,5 procenta, což je nejvíce za osm let. A vláda od letošního ledna zvýšila minimální mzdu – po roce znovu o 700 korun na 9900 korun.
V posledních týdnech také rozhodla, že platy učitelů porostou od 1. září o osm procent, státním zaměstnancům se zvýší o pět procent od letošního listopadu, ve zdravotnictví budou vyšší o deset procent od příštího roku.
Jedná se zejména o sever Čech
Přesto tisíce lidí mají příjem, který jim způsobuje existenční problémy. Takoví lidé se vyskytují zejména na severu Čech či na severu Moravy.
V ubytovnách přibývá lidí, kteří svým vzděláním i profesí patří do střední třídy. Platy na severu Čech jsou totiž velmi nízké a mnoho lidí prostě nemá na to, aby si našetřili na horší časy. Pokud je pak postihne nějaká životní katastrofa jako nemoc, ztráta partnera a podobně, rychle se ocitnou v zoufalé situaci, uvedl před časem portál Žít Ústí.
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) představuje příjmová nerovnost jedno z největších nebezpečí dnešní doby.
Zaměstnanci versus zaměstnavatelé
Odbory požadují, aby v České republice rostla mzda – a to jak průměrná, tak minimální. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka se zaměstnavatelé nebrání zvyšovat mzdy, včetně výše minimální mzdy.
Podnikatelé a zaměstnanci ale požadují, aby se v potaz braly i náklady výroby, potřeba inovovat, rozšiřovat výrobu. Zvyšování mzdy podle jejich názorů nesmí snižovat konkurenceschopnost a existenčně ohrožovat firmy.
V době růstu jsou přitom pro firmu i jiné priority než jen růst mezd – jde obecně o investice do budoucnosti.
„Měly by také investovat do techniky, technologií, starat se o svůj majetek, pečovat o vzdělanost zaměstnanců a dodržovat sociální program podepsaný v kolektivní smlouvě,” míní prezident Svazu průmyslu a dopravy Hanák.
Proto by se o mzdách měla vést debata bez tlaků politiky, předvolebních mítinků a populismu, tvrdí podnikatelé.Na to reaguje šéf ČMKOS Josef Středula upozorněním, že výše mezd v Německu či Rakousku při současném tempu jejich zvyšování dosáhneme za 90 let.
Do zahraničí odtékají stovky miliard
Do zahraničí plyne každý rok kolem 340 miliard korun dividend. Zvyšování minimální mzdy rozhodně neohrožuje míru nezaměstnanosti, ani nevyhání lidi z firem na dlažbu.
Růst reálných mezd je podle Středuly nezbytný pro lepší výkonnost naší ekonomiky. „Spotřeba domácností totiž představuje více než polovinu hrubého domácího produktu, a má-li růst, pak si sotva lze představit, že by se zvyšoval jen růstem investic a exportu,“ zdůrazňuje.