Článek
Mezinárodní tým sedmi vědců se nyní pokusil přijít na kloub tomu, proč vlastně tomuto příběhu právě oni tolik propadli.
„Chtěli jsme zjistit, proč je tato pohádka symbolem Vánoc nejen pro Čechy a Slováky, ale i Němce a Nory,“ řekl Právu filmový historik Pavel Skopal z brněnské Masarykovy univerzity. Snímek nechal Národní filmový archiv digitálně zrestaurovat a koncem loňska jej v této podobě nasadil do kin.
Film nadaboval sám
Při této příležitosti vznikl netradiční vědecký výzkum, hrazený z norských fondů, jehož výsledkem je nedávno vydaná kniha nazvaná Tři oříšky pro Popelku. Filmoví historikové v ní velmi podrobně mapují okolnosti, za nichž snímek vznikl, a jak si získal srdce diváků v zahraničí.
Scénu, kdy Pavel Trávníček nasazuje Libušce Šafránkové střevíček, viděl alespoň jednou snad každý Čech i Němec.
V Norsku vděčí Popelka za velkou popularitu mimo jiné herci Knutu Risanovi, který je jediným dabérem celého filmu a propůjčil svůj hlas mužským a překvapivě i ženským postavám.
„Vznikly tak velmi osobité dialogy, založené na Risanových vokálních schopnostech a hlasových proměnách,“ píše k tomu v publikaci norská filmová historička Sara Brinchová.
Němci pořádají svatby i plesy ve stylu Popelka
Připomíná průzkum z roku 2013, v němž 40 procent dotázaných Norů označilo Tři oříšky pro Popelku za svůj nejoblíbenější vánoční film. V Norsku i Německu má Popelka své fankluby. Specialitou německých cukráren jsou dokonce čokoládové trubičky nazvané podle filmu.
„Němci pořádají svatby i plesy ve stylu Popelka. Příběh tam má svoji muzejní expozici na zámku Moritzburg v Sasku, kde se film částečně natáčel,“ uvedl Skopal.
Sebevědomá Popelka
Pohádka vznikla jako společný projekt českých a východoněmeckých tvůrců. Mimořádně populární byla i v západním Německu, kde měli tvůrci podle odborníků s vytvářením filmů pro děti problémy.
Filmová pohádka vychází z písemné předlohy bratří Grimmů, kterou upravila Božena Němcová. Filmová Popelka ale nemá s původní literární postavou vůbec nic společného.
Díky vánočnímu televiznímu uvádění představuje pro mnohé Němce a Nory atmosféru Vánoc a rodinnou pohodu
„Snímek má vlastně s Vánocemi společnou jen tu zimu, v níž se příběh odehrává. Díky vánočnímu televiznímu uvádění představuje pro mnohé Čechy, Němce a Nory atmosféru Vánoc a rodinnou pohodu. Máme ke Třem oříškům pro Popelku nostalgický vztah, protože vylepšují naše vzpomínky – zajišťují, že si každý rok můžeme připomenout dávno minulé Vánoce takové, jaké je chceme mít, ne jaké skutečně byly,“ vysvětlil Skopal.
Vědci se shodují i v tom, že diváky možná oslovilo, jak tvůrce scénáře filmu František Pavlíček pojal postavu Popelky. Zatímco její literární předloha je spíše nesmělou, plachou a utiskovanou dívkou, v podání Libuše Šafránkové jde o aktivní, samostatnou a cílevědomou mladou ženu. „Tři oříšky pro Popelku získaly i díky tomu v Německu a Norsku kultovní status,“ dodal Skopal.