Hlavní obsah

Poslanci schválili limity na volební kampaně, strany nebudou moci utratit více než 90 miliónů

Praha
Aktualizováno

Sněmovna opětovně schválila novelu, která má zavést pro politické strany a hnutí limity na volební výdaje. Na popud Senátu v ní ale v úterý zpřesnila pravidla podpory volebních uskupení ze strany nekandidujících občanů, sdružení nebo firem. Novelu volebních zákonů nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Ministr financí Andrej Babiš na schůzi Poslanecké sněmovny

Článek

Senátní úpravy mají mimo jiné zabránit tomu, aby se náklady na kampaň nekandidujících „třetích osob” nezapočítávaly do limitů kandidujících stran a hnutí bez jejich vědomí. Koalice se s opozicí ve Sněmovně přes hodinu přela o to, zda nová pravidla budou v praxi skutečně účinná a nebude je možné obcházet.

Novela počítá také s povinným zřízením transparentních volebních účtů a podřízením dohledu nad hospodařením stran novému nezávislému úřadu.

V případě voleb do Sněmovny budou moci utratit maximálně 90 miliónů korun. Za krajské volby by strany a hnutí mohly dát maximálně sedm miliónů v jednom kraji. Kandidáti na senátora by podle návrhu nesměli dát za kampaň víc než 2,5 miliónu korun. Uchazeči o post hlavy státu se mají vejít do limitu 50 miliónů korun, stejný limit je také u evropských voleb. Zavedení limitů se nemá týkat komunálních voleb, a to ani voleb do zastupitelstva hlavního města.

Přísnější prokazování původu majetku

Sněmovna také schválila přísnější pravidla pro prokazování původu majetku, jak chtěl Senát. Finanční správa bude moci vyzvat poplatníka k prokázání původu majetku při podezření, že rozdíl mezi nárůstem jeho jmění a vykázanými příjmy přesáhl pět miliónů korun. Vláda původně navrhovala sedmimiliónovou hranici.

Návrh zákona o prokazování původu majetku nyní zamíří k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi.

Sedmimiliónová hranice by byla podle senátorů hlavně z ČSSD příliš vysoká, jak v úterý zopakoval před poslanci senátor Jan Hajda (ČSSD). Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ji zdůvodňoval koaličním kompromisem, se snížením ale souhlasil. "Jde o parametrickou změnu," uvedl ministr. Hranice bude podle něho dostatečně vysoká na to, aby nový nástroj nebyl používán zbytečně.

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM) poukazoval na to, že pětimiliónovou hranici navrhoval už v dolní komoře, koalice to ale tehdy odmítla. Ondráček ocenil, že koaliční poslanci "myšlenkově dospěli". Naopak Martin Plíšek z TOP 09 řekl, že spekulanti a podvodníci měli čas se na zákon připravit, nebude podle něho účinný. Norma podle něho povede jen k udávání a bonzování.

Pro senátní verzi předlohy hlasovalo 115 ze 143 přítomných poslanců. Proti jich bylo 27.

Tři roky vězení místo jednoho

Nová pravomoc finanční správy má podle vlády pomoci odhalovat nepřiznané nebo zatajené příjmy poplatníků a následně je zdanit. Finanční správa bude moci podle předlohy nově prověřovat výši majetku poplatníků v souvislosti s daňovým přiznáním. V případě, že by poplatník nebyl schopen prokázat původ svých příjmů, byla by mu daň vyměřena dodatečně včetně penále. Jeho výše má být 50 procent doměřené daně, nebo 100 procent v případě, že poplatník nebude s daňovým úřadem spolupracovat.

Za porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku bude hrozit podle předlohy až tříletý trest vězení místo nynějšího jednoho roku. Bude možný i peněžitý trest.

Norma by měla být účinná od druhého kalendářního měsíce potom, co vyjde ve sbírce zákonů. Neznamená zavedení plošných majetkových přiznání.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám