Článek
Z improvizovaného pódia promluvil Konvička zhruba ke stovce účastníků. Řekl, že naše kultura je hodnotnější než islámská, naše kulturní zvyky bychom si neměli nechat vzít.
Rozdával se vepřový guláš, střídali se řečníci odsuzující islám.
Martin Konvička
Asi po hodině se s organizátory začal bavit asi třicetiletý muslim, který šel kolem. Zajímal se, o co jde, usmíval se, protože na pódiu zrovna probíhala módní přehlídka dívčích plavek. Potom zašel do modlitebny.
V době ramadánu se před mešitou předváděly dívky v plavkách. Vlevo vzadu skupina u mladého muslima.
Pod pódium pak přijela na invalidním elektrickém vozíku žena zahalená celá v černém jako pravá muslimka. „Určitě vidíte můj nádherný úsměv, oči, vlasy, tělo. Ale v burce se cítím šíleně,“ prohlásila a odhalila tvář. Představila se jako Andrea Komárková, členka strany Svoboda a přímá demokracie, hájí prý zájmy zdravotně postižených v domácí péči.
A kromě jiného připomněla, že brněnská mešita se stavěla již před rokem 1989.
Světlo na konci tunelu, dílo Martina Vítka.
Na kraji pódia ležel asi půlmetrový kouřovod z kamen a na jeho konci uvnitř žárovka. „Je to moje dílo Světlo na konci tunelu,“ svěřil se Právu autor, výtvarník Martin Vítek.
Dílo prý vytvořil z recese, jako odezvu na zákaz veřejného požívání alkoholu v brněnských ulicích, kde ovšem platí výjimka, pokud se odhaluje nějaký umělecký objekt.
„Tak jsem jej vytvořil a nyní můžeme organizovaně a legálně konzumovat alkohol,“ dodal s úsměvem. Kromě točeného piva však nikdo jiný alkohol nepil.
Happening zpestřila žena zahalená v černém.
Kdo chtěl, mohl podepsat petici za vznik politické strany Alternativa pro Českou republiku, nebo se rovnou zapsat mezi zájemce o členství v Konvičkově straně. Na stolku ležely „musli“ tyčinky a krabice s nápisem „kábička“. Zájemci ji mohli oběhnout, jako muslimové obcházejí skutečnou posvátnou Kaabu v Mekce.
