Článek
„Pokud bude zákon přijat tak, jak je navržen, bylo by možné, aby se v referendu rozhodovalo například o tom, zda má vláda učinit kroky k vystoupení z EU. Byla by to obdoba britského referenda,“ řekl Právu zpravodaj zákona a předseda ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD).
„Pokud by takové referendum bylo, doufám, že bychom hlasovali proti. Protože Českou republiku by odchod z EU poškodil, 80 procent českého vývozu je do EU. Ale odmítám výroky o tom, že referenda se nemají konat, protože by se lidé mohli zmanipulovat. Musíme umět lidi přesvědčit,“ dodal Tejc.
| Jak dojít k hlasování |
|---|
| Návrh na konání referenda by mohl podat každý občan ČR nad 18 let, podpoří-li ho petice podepsaná nejméně 250 000 občany ČR nad 18 let. |
| Rozhodnutí by bylo přijato, pokud by nadpoloviční většina hlasujících a současně nejméně 25 procent všech občanů oprávněných hlasovat odpovědělo na otázku v referendu kladně či záporně. |
Předkladatel zákona ministr Jiří Dienstbier (ČSSD) si nemyslí, že by se podle tohoto návrhu mohlo hlasovat o vystoupení z EU, ledaže by někdo chtěl „vymýšlet hodně kreativní výklad“.
Návrh ústavního zákona leží ve Sněmovně už od loňského července. Poprvé se k němu poslanci dostali až letos v březnu, kdy Sněmovnu navštívil prezident Miloš Zeman, aby zákon podpořil. Kvůli vzrušené diskusi ale poslanci návrh nestihli projednat a jednání o něm přerušili.
| Co nesmí být v otázce |
|---|
| základní práva a svobody |
| státní rozpočet a správa daní či poplatků |
| porušení závazků ČR plynoucích z mezinárodního práva |
| ustanovování a odvolávání osob do funkcí |
| individuální práva a povinnosti |
| schvalování právních předpisů |
„Jde o parametry“
Pro návrh je i hnutí ANO. „Je to priorita vlády bez ohledu na to, co se stalo ve Velké Británii,“ řekl Právu šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Na druhou stranu však přiznal, že k zákonu se poslanci na červnové schůzi dostanou jen těžko. „Je tam mnoho důležitých zákonů,“ vysvětlil.
Obecné referendum má smysl, jde o parametry. Ani v Británii nebylo referendum závazné
Je jasné, že návrh zákona o celostátním referendu by mohl projít ještě řadou změn. Otazníky visí třeba nad tím, jak moc závazný by výsledek hlasování byl.
„Obecné referendum má smysl, jde o parametry. Ani v Británii nebylo referendum závazné,“ napsal Právu vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) na otázku, zda není přijímání zákona riskantní pro udržení ČR v EU.
V návrhu zákona stojí, že by rozhodnutí mělo být pro vládu závazné. Ve volebním období, v němž se referendum konalo, nebo alespoň do tří let ode dne oznámení výsledku hlasování by měla rozhodnutí voličů provést. Rozhodnutí přijaté v referendu však má po stejnou dobu zavázat i obě komory parlamentu.
„Nepřijmou usnesení, které by bylo v rozporu s rozhodnutím přijatým v referendu,“ píše se v zákoně.
Proti jen ODS a TOP 09
Zákon chtějí schválit i poslanci zvolení za hnutí Úsvit, okamurovci a komunisté. Ve Sněmovně by tedy mohl získat až 158 hlasů, pro ústavní zákon je jich potřeba alespoň 120.
„Zákon podporuji. Pokud by se politik měl obávat hlasu občanů, měl by přestat být politikem,“ řekl Právu šéf KSČM Vojtěch Filip. Jak by se KSČM postavila k případnému referendu o vystoupení ČR z EU, Filip neprozradil. Kvůli situaci v Evropě ale svolává mimořádnou konferenci.
„Nejen k tomu, jak dopadne odchod Británie na EU, ale i na další postup KSČM při přeměně Lisabonské smlouvy, protože tato smlouva ztratila nejen aktuálnost, ale i platnost,“ vysvětlil Filip.
Podle návrhu by se mohlo hlasovat například o maximální rychlosti na dálnici 200 km/h, což považuji za nevhodné a nebezpečné
„My jsme pro, aby EU byla přeměněna z nadvládní organizace na mezivládní organizaci. Stojíme o spolupráci v Evropě, ale nejsme pro, aby nám velela jakákoli byrokracie,“ dodal.
Proti zákonu o celostátním referendu se silně staví pravicová opozice. „Zákon odmítám, jsem zastáncem zastupitelské demokracie. Předložený návrh je navíc jen hrou na referendum. Pro vládu má být závazné, pro parlament nikoli. Podle návrhu by se mohlo hlasovat například o maximální rychlosti na dálnici 200 km/h, což považuji za nevhodné a nebezpečné,“ podotkl člen ústavně-právního výboru Sněmovny Martin Plíšek (TOP 09).
Pokládám ho za velmi nebezpečný institut, protože to může vyústit k velmi neblahým koncům
Riziko spatřuje i v neplatnosti referend při malé účasti voličů, nelíbí se mu ani finanční náročnost. „Ještě dodávám, že referendum ke svým cílům mohou zneužít různá nacionalistická a extremistická uskupení,“ dodal pro Právo.
Argumenty proti zákonu má i ODS. „Já bych si s celostátním referendem nezahrával, pokládám ho za velmi nebezpečný institut, protože to může vyústit k velmi neblahým koncům,“ řekl Právu Plíškův kolega z výboru Sněmovny Marek Benda.
Slovenská „zkušenost“
Domnívá se, že referenda mají být vyhlašována pouze jednorázově zákonem. „Podívejte se, jak to je na Slovensku. Tam už měli deset referend. Jen to společnost rozdělí,“ dodal Benda.
Právě na Slovensku, kde se už konalo referendum třeba o možnosti nechat homosexuály adoptovat děti (kvůli nízké účasti nebylo hlasování platné), už krajně pravicová strana Lidová strana Naše Slovensko oznámila, že začne sbírat podpisy za vypsání referenda o vystoupení Slovenska z EU.
S celostátním referendem má jednu zkušenost i Česko. V roce 2003 lidé hlasovali o vstupu do EU. Přes 77 procent hlasujících členství podpořilo. Pro toto referendum byl vydán speciální ústavní zákon.
