Článek
Na konci minulého týdne syn, sestra a přátelé energickou ženu pohřbili. Zemřela jen den poté, co ji hospitalizovali, a potom, co její syn dostal výuční list na pražské polygrafické škole. Ten už matce ukázat nestihl.
Ještě o Velikonocích psala Helena poděkování redakci Práva s tím, že její CT je už několik měsíců bez poskvrny a že z reakcí čtenářů načerpala takovou sílu, že je připravena s nemocí bojovat a naplno se starat o Ladana (21), jenž trpí autismem.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
„Přestože mi to, že nás donutili se přestěhovat, zlomilo srdce, ta obrovská vlna solidarity a krásných reakcí lidí mi dala naději. Stojí za to o tenhle svět a za život bojovat. A tak jsem se i začala cítit. Podle lékařů se rakovina nerozšířila. Zastavila se. Bude tam navždy, ale důležité je věřit, nepodléhat tomu,“ říkala odhodlaně Helena.
Obrovská vlna solidarity a krásných reakcí lidí mi dala naději
Přestěhovala se, dál pečovala o syna, který si na jiné bydlení těžko zvykal. Vše se ustálilo. Spolkla hořkou pilulku, kdy jí magistrát nařídil vystěhování z bytu v pražských Stodůlkách kvůli dluhu 180 tisíc korun, jenž vznikl proto, že stát považoval jejího syna v plnoletosti za vyléčeného a dávky utnul. Po 2,5 letech soudních tahanic sice chybu uznal, ale to už se Helena dostala do dluhového kolotoče.
Díky čtenářům může zůstat
Po zveřejnění jejího příběhu se ozvali dokonce tři čtenáři, kteří byli ochotni zaplatit celý dluh, jen aby se umírající matka se synem nemuseli stěhovat. Přesto už se stěhování zabránit nedalo. Praha 13 nakonec poskytla matce se synem na ubytovně dvoupokojový byt, kde platila běžné nájemné, ale aspoň mohli zůstat v oblasti, kde byl chlapec zvyklý.
Na konto Ladana se prostřednictvím deníku Právo a serveru Novinky.cz podařilo vybrat přes 600 tisíc korun.
Jen díky tomu nemusí nyní do psychiatrického ústavu. Alespoň do příštích měsíců má jistotu, že může zůstat v místě, kde s matkou prožil několik posledních měsíců.
„Ladiho maminka měla jediné přání. Aby, až tady nebude, měl možnost žít plnohodnotný, důstojný život v přátelském prostředí. My děláme a budeme dělat vše pro to, abychom jí toto přání splnili,“ sdělila Právu Magdalena Čáslavská, ředitelka Národního ústavu pro autismus (NAUTIS).
Helena se svým synem Ladanem, jehož otec je původem z Afriky.
„Díky lidem, kteří nám dali tu důvěru a podpořili nás finančně, máme do začátku dost peněz na to, abychom mohli Ladimu poskytnout potřebnou sociální službu v jeho domově a mohl fungovat v denním režimu, na který je zvyklý,“ dodala Čáslavská s tím, že za Ladanem denně dochází asistentka, se kterou si vybudoval vztah už v minulých týdnech.
Vyrovnat se se smrtí matky pomáhá chlapci psychoterapeut.
„V dalších krocích budeme jednat se státem, aby převzal svůj díl zodpovědnosti. Budeme žádat o navýšení kapacity sociální služby osobní asistence, aby Ladiho život nebyl závislý jen na dobročinnosti,“ dodala Čáslavská.
Bez podpory to nejde
Řada lidí s poruchou autistického spektra nepotřebuje 24hodinovou péči, přesto nemohou zůstat zcela bez podpory. Podle ředitelky ústavu je pro tyto lidi ideální pravidelná pomoc osobního asistenta, díky které mohou zůstat v bytě a prostředí, na které jsou zvyklí.
„Tento typ sociální služby chybí. Řada lidí s autismem bez mentálního postižení, kteří by mohli s potřebnou mírou podpory žít ve svém či pronajatém bytě, končí v psychiatrických nemocnicích či velkokapacitních pobytových zařízeních, v prostředí, které nevyhovuje jejich potřebám ani přáním,“ upozorňuje na problém, jež trápí v Česku tisíce lidí, ředitelka NAUTIS.
Podle epidemiologické studie u nás žije zhruba 20 tisíc osob s poruchou autistického spektra. Každý rok se v ČR narodí okolo 200 dětí s autismem.
