Armádní špióni se snahou šmírovat internet narážejí

Vojenské zpravodajství dostalo minulý rok za úkol zabezpečit obranu země před kybernetickými útoky. Podle připomínek úřadů a ministerstev, které má Právo k dispozici, návrh zákona ale toto zadání příliš nesplňuje a řeší pouze monitorování internetové komunikace. Nové pravomoci vojenských zpravodajců a nejasné formulace zákona se nelíbí ani politikům.

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) ve svých připomínkách upozorňuje, že pokud by o nasazení zpravodajské techniky rozhodovala vláda, jejíž součástí ministerstvo obrany je, byla by to v demokratickém systému novinka. Vojenské zpravodajství spadá právě pod obranu.

„Navrhujeme zvážit variantu, zda by schvalování a také i kontrola před samotným nasazením zpravodajského prostředku neměla být (stejně jako v jiných případech) na posouzení nezávislé soudní moci,“ stojí v připomínce ČTÚ.

Dnes má pravomoc sledovat obsah internetu policie. Pokud jí soudce vrchního soudu udělí povolení, poskytovatel internetu musí za úplatu policistům umožnit se napíchnout na datový tok.

Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek má jasno. „Jsem zásadně proti, aby rozhodnutí o odposleších bylo ponecháno pouze na exekutivě. Budu vždy trvat na tom, aby tam byl vždy soudní přezkum,“ řekl Právu Kalousek.

Poslanci z komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství jsou ostražití. Jasno by si měli udělat během čtrnácti dní, kdy by se měli kvůli zákonu sejít. Předseda komise Bohuslav Chalupa (ANO) Právu řekl, že si názor udělá až po jednání komise.

Poslankyně ODS Jana Černochová doufá, že jim ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun návrh objasní. Současné znění návrhu zákona jí připadá nejasné.

„Situace v kyberprostoru se zhoršuje, útoky mohou být častější, proto nebudu mít problém s tím, když Vojenské zpravodajství dostane nové kompetence. Ale ředitel zpravodajství musí své kroky obhájit a nehrát si s námi na schovku,“ řekla Právu Černochová.

Ministerstvo spravedlnosti považuje celý návrh za zbytečný, protože už současný zákon o zpravodajských službách vojenským špiónům umožňuje sledovat i kybernetický prostor. Navíc podle resortu není jasně stanoveno, zda budou moci vojenští špióni sledovat i obsah komunikace, tedy konkrétní maily či datové balíčky.

„Požadujeme explicitně stanovit, že se pro účely tohoto zákona prostředky kybernetické ochrany rozumí pouze takové prostředky, jejich užití neumožňuje zjišťovat obsah komunikace a zasahovat do tajemství dopravovaných zpráv,“ napsalo ve svých připomínkách.

Vojenští zpravodajci v důvodové zprávě říkají, že jim o konkrétní data nejde, chtějí pouze sledovat internet jako celek.

Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) technické prostředky pro monitorování sítě vojenským zpravodajcům umožní sledovat i obsah internetu. Proto navrhuje buď sledování konkrétního obsahu zakázat, nebo naopak povolit. „Avšak za současného nastavení jednoznačných podmínek této činnosti a kontrolních mechanismů,“ stojí ve zprávě BIS.

Ministerstvo vnitra si všímá toho, že zákon neřeší samotnou obranu proti kybernetickým útokům. „Pouze monitorování a analýza provozu sítí a služeb elektronických komunikací samy o sobě kybernetickou obranu České republiky skutečně nezajistí,“ píše vnitro.

Podle něj by bylo nejlépe, kdyby obrana proti kyberútokům byla svěřena armádě, stejně jako je to u pozemních a vzdušných útoků.

Také Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), který má na starosti kybernetickou bezpečnost Česka, kritizuje, že zákon nevytváří pro skutečnou obranu žádné kompetence. „Novela postrádá vymezení možností využít prostředky k provádění aktivní obrany, kterou je nutné k zajištění bezpečnosti a obranyschopnosti České republiky provádět,“ uvedl úřad.

Ředitel NBÚ Dušan Navrátil se netají tím, že armáda by měla mít vlastní hackery a za jejich pomoci v případě potřeby zaútočit třeba na servery protivníka.

Centrum kybernetické bezpečnosti, ve kterém by měli vojenští zpravodajci operovat, už vzniká. Podle návrhu by jeho provoz měl stát okolo 300 miliónů korun ročně.