Článek
Na prvním vzorku pěti tisíc běžných rodin alespoň s jedním dítětem do dvanácti let sociologové zjistili, že v nich 15 procent dětí trpí vážnými zdravotními problémy, stejné procento má problémy ve škole, 12 procent v komunikaci, 11 procent potomků bojuje se závislostí a dvě procenta trpí násilím a týráním nebo je samy děti páchají.
Druhou zkoumanou skupinou byly takzvaně ohrožené rodiny, výpovědi téměř 1500 domácností se podařilo sociologům získat díky spolupráci azylových domů, dětských domovů, ústavů a odborů péče o dítě.
Pro tyto rodiny je symptomatická chudoba – tou je ohroženo 37 procent takových rodin; výchova nepůvodního biologického páru rodičů – jen 36 procent v těchto rodinách tvoří biologičtí rodiče, zatímco v populaci je to 72 procent; nevyhovující bydlení a s tím související časté stěhování.
Problémy ve škole
Výsledky u těchto dětí jsou mnohonásobně horší. Více než polovina dětí v ohrožených rodinách trpí problémy s komunikací a rovněž řeší neustálé problémy ve škole. Vážné problémy s výchovou se řeší u 46 procent z nich.
Dokonce 27 procent dětí z ohrožených rodin je na něčem závislých, ať už je to alkohol, drogy, hrací automaty, nebo počítač. Vážné zdravotní obtíže má 22 procent dětí žijících v těchto rodinách a až 14 procent trpí násilím ze strany rodiče nebo se ho dopouští samo.
„Ukázalo se, že chudoba výrazně zvyšuje šance na problémy dětí ve škole, v komunikaci, ve výchově, na zdravotní problémy a zkušenosti s násilím v rodině,“ komentoval výsledky zjištěných informací Daniel Prokop ze společnosti Median, která průzkum uskutečnila od září 2014 do listopadu 2015.
Důležitá jsou rodinná pravidla
Tím, co jednoznačně pozitivně odlišuje ostatní rodiny od těch ohrožených, je to, že čtou svým dětem alespoň jednou týdně, aktivně tráví s potomky volný čas a mají jasně stanovená pravidla v kombinaci s tím, jakou jim poskytují svobodu.
Na druhou stranu i tu nejlepší a nejstabilnější rodinu podle výzkumu může ohrozit změna prostředí, tedy stěhování nebo narození dalšího potomka. Prostě jakákoli změna, která může dítěti rozhodit jistotu, ke které se v tomto věku upíná.