Článek
Czerninův vnuk v žalobě tvrdil, že podle nově objevených svědectví dal jeho děd na zámku v Jindřichově Hradci popud k uschování zbraní, které měly být k dispozici pro případný ozbrojený odpor proti Němcům.
Věděl prý také o tom, že v zámecké zahradě je vysílačka sloužící československému odboji. V roce 1945 prý navíc hrabě umožnil čtyřem francouzským zajatcům útěk k západním vojskům a poskytl jim na cestu auto a zbraně.
Ministr vnitra tyto důkazy už dříve odmítl s tím, že je hrabě mohl uplatnit už v původním řízení o zachování občanství.
„Bylo zcela jistě prvořadým osobním zájmem Eugena Czernina uvést veškeré skutečnosti svědčící v jeho prospěch," konstatoval v rozhodnutí o nepovolení obnovy řízení.
Jde o rozsáhlý majetek
Pražský městský soud se nyní v neveřejném jednání se stanoviskem ministra ztotožnil.
„Vzhledem k mimořádnému významu výsledku posouzení žádosti o zachování československého státního občanství pro život žadatelův i jeho rodiny (...) soud nepovažuje za pravděpodobné, že by žadatel neuvedl veškeré skutečnosti, jež by bylo možno byť i jen okrajově a hypoteticky vykládat v jeho prospěch a jež by mohly zlepšit jeho procesní postavení," stojí v rozsudku.
Zamítnutí správní žaloby je pravomocné a lze se proti němu bránit pouze kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.
Uznání československého občanství by Czerninům otevřelo cestu k rozsáhlému majetku, který byl šlechtickému rodu zkonfiskován po druhé světové válce.