Uprchlické kvóty Čechům připomínají Mnichov, míní Bělobrádek

"Označení, že jsme nesolidární, je nespravedlivé a neférové. Jsme proti kvótám na přerozdělování uprchlíků, ale dobrovolně jsme nabídli, že část uprchlíků přijmeme," řekl německému listu Bělobrádek, podle něhož se ukazuje, že kvóty nefungují. Argumentuje příkladem Iráčanů, kteří přišli do Česka dobrovolně, část z nich ale brzy zemi opustila. Problém vidí v tom, že do České republiky uprchlíci nechtějí.

V rozhovoru český vicepremiér také v narážce na mnichovskou dohodu z roku 1938 zdůrazňuje, že Češi jsou velmi citliví, když se rozhoduje o nich a bez nich. O povinných kvótách na přerozdělování běženců rozhodli loni ministři vnitra zemí osmadvacítky. Česko bylo proti, ale bylo spolu s několika dalšími zeměmi přehlasováno. V takzvané mnichovské dohodě se před bezmála 80 lety Německo, Itálie, Francie a Británie shodly na odstoupení pohraničních území tehdejšího Československa hitlerovskému Německu.

Klíč k řešení migrační krize vidí Bělobrádek mimo Evropu. "Postarat se tam o uprchlíky je osmkrát levnější než v Evropě. To znamená, že tam můžeme pomoci osmkrát více lidem," poznamenal lidovecký předseda, podle něhož by Evropská unie měla zvýšit finanční podporu právě takovým zemím.

Bělobrádek se v rozhovoru vyjadřuje také k roli německé kancléřky Angely Merkelové. Její loňské rozhodnutí otevřít uprchlíkům ze Sýrie německé hranice podle něj zachránilo balkánské země, kde by jinak zůstaly tisíce migrantů. Ani silné Německo ovšem dlouhodobě nebude schopno zvládat masivní imigraci, míní.

Na závěrečný dotaz, jak si vysvětluje českou skepsi vůči Evropské unii, nabízí Bělobrádek tři odpovědi. Stojí za ní podle něj dvojí funkční období vůči Evropě nepřátelského prezidenta Václava Klause nebo někdy absurdně přísné prosazování evropských předpisů. "Navíc v Česku vedou Rusové ideologickou propagandu. Využívají migrační krizi jako zbraň, protože vědí, že to u Čechů vyvolává strach," dodává český vicepremiér.