Článek
Jen čtvrtina dotázaných zastává názor, že by každá etnická či národnostní skupina měla mít možnost žít podle vlastních tradic.
Lidé jsou si zároveň vědomi určité předpojatosti, neboť 59 procent respondentů nesouhlasí s tvrzením, že česká veřejnost přistupuje k cizincům pobývajícím u nás bez předsudků a zaujatosti.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
„Názory české veřejnosti na cizí státní příslušníky se v průběhu posledních dvou let výrazně proměnily. Souvislost s uprchlickou krizí je evidentní,” konstatovala agentura.
Měli by mít cizinci možnost žít podle vlastních tradic?
Nejvýrazněji se to projevilo v názorech na to, zda každá etnická skupina má mít možnost žít podle svých tradic a zvyků. „S tím před dvěma lety vyjadřovala souhlas ještě téměř polovina občanů, nyní je to čtvrtina populace (pokles podílu souhlasných odpovědí o 21 procent),” uvedl STEM.
Pokles byl zaznamenán rovněž v míře souhlasu u názorů na právo získat občanství. Narostlo množství těch, kteří cizince považují za velké bezpečnostní riziko.
Vstřícnost jen k někomu
„Je však třeba dodat, že přestože jsou vstřícné postoje k cizincům nyní v českém veřejném mínění v menšině, neznamená to dramaticky vyhrocenou situaci, spíše zvýšenou citlivost občanů vůči určitým etnikům,” uvedla agentura, podle níž se nijak nezměnil postoj k Američanům, Angličanům, Francouzům, Němcům nebo i k Rusům, Ukrajincům či Vietnamcům. Méně vstřícní jsou lidé naopak k Arabům, Turkům, Syřanům, Afgháncům, Egypťanům a Čečencům.
Méně tolerantnější vůči cizincům jsou lidé starší 60 let. „Významné odlišnosti zjišťujeme pouze v názoru na cizince jako bezpečnostní riziko. Stoupenci KSČM, KDU-ČSL a hnutí ANO častěji cizince za velké riziko považují, naopak příznivci TOP 09 tak činí výrazně méně často,” konstatoval STEM.
Průzkum se konal od 16. do 23. března a zúčastnilo se ho 1050 respondentů.