Hlavní obsah

Náhrady za usmrcení příbuzného jsou někdy nemístně vysoké, konstatoval Nejvyšší soud

Náhrada nemajetkové újmy za usmrcení příbuzného při trestném činu by podle Nejvyššího soudu (NS) měla mít určité mantinely. Soud konstatoval, že za přiměřenou sumu by mělo být považováno 240 a 500 tisíc korun, přičemž případná vyšší či nižší částka by měla být náležitě zdůvodněna.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Analytici soudu prozkoumali stovky rozhodnutí českých soudů a zjistili, že současná praxe v justici je rozkolísaná. Obecně prý některé prvoinstanční i druhoinstanční soudy přiznávají odškodnění až příliš vysoká, a to i v porovnání s právními zvyklostmi v dalších státech Evropy.

NS zdůraznil, že každý případ je individuální a nelze praxi svazovat přesnými tabulkami, avšak určité mantinely jsou nutné. V úterý zveřejněné rozmezí doporučuje soud u nejbližších osob, což jsou zpravidla manželé, rodiče a děti.

Odškodnění s ohledem na průměrného člověka

Rozhodovací praxe v Česku se rozvolnila po přijetí nového občanského zákoníku, který před tabulkami upřednostnil samostatnou úvahu soudů a individuální okolnosti. Tím ale podle NS neměla být zcela popřena dosavadní judikatura. Cílem nebylo ani to, aby možná náhrada nemajetkové újmy byla zcela neomezená.

Duševní útrapy spojené s prožíváním usmrcení či zvlášť závažného ublížení na zdraví se podle NS mají posuzovat primárně z pohledu průměrného člověka.

Případné zvýšení či snížení lze odvodit od různých, ovšem prokázaných okolností. Jde například o intenzitu vztahu, věk zemřelého a pozůstalých, existenční závislost, postoj pachatele a míru jeho zavinění. K majetkovým poměrům pachatele lze přihlížet spíše výjimečně, aby nedošlo k jeho majetkové likvidaci.

NS zároveň upozornil na to, že v rozhodovací činnosti trestního kolegia lze očekávat další vývoj s tím, jak budou přicházet nové případy. I nadále mohou poškození vymáhat odškodnění prostřednictvím občanskoprávních řízení.

Výběr článků

Načítám