Článek
Žena vedla před těžkým úrazem aktivní život, byla sportovkyní každým coulem. „Vždy jsem si dělala legraci, že sportem k trvalé invaliditě. Vždycky jsem byla sportovec, úrazy se stávají, ale nikdy to nebylo tak vážné jako v roce 2009, kdy jsem ochrnula na nohy,“ uvádí paní Dana.
Přestože se pro Danu stala obrovským pomocníkem rodina, stále jí velice chyběl pohyb. Tento problém před třemi lety vyřešilo speciální elektrické vozítko, které je malé a dobře ovladatelné, člověk na něm proto může jezdit například do terénu, aniž by potřeboval pomoc někoho dalšího.
„Na internetu jsme našli upravený segway Genny. Manžel se hodně snažil, abych si ho mohla pořídit. Byla jsem jedna z prvních, která si ho v České republice koupila. Je to skvělá věc, má pohon na obě kola. Úplně mě to vrátilo do světa nazpátek, protože jsem mohla chodit s dětmi na kolo, na dlouhé procházky a do lesa,“ přibližuje Dana nové možnosti, které se jí naskytly díky vozíku, který však není lacinou záležitostí. Jeho cena se pohybuje kolem půl miliónu korun.
„Hledala jsem pořád způsob, jak být co nejvíce venku. Začala jsem si od kamarádů půjčovat a venčit pejsky. Zjistila jsem, že mě baví je učit něco nového, a že mi to i jde. Pomáhala jsem i s výcvikem asistenčního psa, jedenapůl roční fenky německého ovčáka Čity,“ přibližuje paraplegička, která se dříve věnovala i trénování koní a ježdění. Jak sama říká, koně jsou její život a velká láska.
Asistenční fenka Čita podává Daně koňské vodítko.
„Právě u psů jsem si vyzkoušela, že s vozítkem všechno zvládám. Začala jsem proto znovu pokukovat po koních a zjistila jsem, že to půjde. Můžu jezdit na štěrku, na jízdárně v písku, ve výběhu. Nejprve jsem pomáhala s výcvikem koní přátelům, nakonec jsem si pořídila vlastního. Díky elektrickému pomocníkovi s ním můžu pracovat jako zdravý člověk, chodím si pro něj do výběhu, lonžuju ho, chodím s ním na procházky, můžu ho ošetřovat a můžu na něm i jezdit. Je to pro mě takový návrat do plnohodnotného života.“
Zkušená cvičitelka při ježdění nemůže používat holeně, jejich funkci nahrazuje bičíkem. Pobídky koni dává sedem, je vycvičený i na hlasové povely a jezdí takzvaně na myšlenku.
Paní Dana má pro ježdení speciálně upravené sedlo. Zvládá klus i cval.
Vozík vydrží nabitý až 35 kilometrů, baterie vydrží 6 až 7 hodin. „Mám jeřáb v autě, takže vždycky, když někam jedeme, jednoduše ho naložím do kufru. Nemusí mě nikdo tlačit do kopců, přidržovat z kopců. S manželem jsme zase začali chodit za ruku. Jsou to drobnosti, které ale udělají velkou radost,“ doplňuje paní Dana.