Článek
Vědci posuzovali všechny varianty, které nyní podle ministerstva průmyslu přicházejí v úvahu, z hlediska environmentálních a zdravotních dopadů na tuzemskou krajinu i populaci.
Výchozím stavem bylo zachování stávajících limitů. Externí náklady této varianty do roku 2038, kdy by měla skončit těžba, studie vyčíslila na 14 miliard korun.
| Varianty připravené ministerstvem průmyslu a obchodu | |
|---|---|
| 1 | Ponechání limitů stanovených v roce 1991, tj. bez dalšího rozšiřování těžby a dopadů na obce. |
| 2 | Prolomení limitů na dole Bílina umožňující pokračování těžby do roku 2055. Bez dalších dopadů na obce. |
| 3 | Prolomení limitů na dole Bílina a dílčí prolomení limitů na dole ČSA, což by si vyžádalo zbourání jižní části obce Horní Jiřetín. |
| 4 | Prolomení limitů na dole Bílina i ČSA, které by znamenalo kompletní zbourání Horního Jiřetína i Černic. |
Vědci spočítali, že dílčí prolomení limitů na dole Bílina (v tabulce varianta 2) by ročně navýšilo externí náklady o 200 až 500 miliónů korun. Za období let 2015 až 2050 by se tak jednalo o navýšení celkových nákladů o 10,1 miliardy korun.
Pokud by politici podpořili variantu spočívající v prolomení limitů na dole Bílina a dílčí prolomení na dole ČSA, které by se dotklo i části obce Dolní Jiřetín (varianta 3), dodatečné externí náklady by byly oproti neprolomení limitů vyšší o 14,2 miliardy korun.
Poslední varianta, předpokládající prolomení limitů na obou dolech, by zvedla náklady o 25,3 miliardy korun.
Ekologické organizace upozornily, že prolomení limitů by přineslo pouze 6,6 miliardy korun. Odvolávají se na studii s názvem Posouzení ekonomických dopadů z pohledu zvažovaných variant prolomení limitu těžby uhlí na území severních Čech, kterou vypracovala společnost PricewaterhoueCoopers taktéž na zadání ministerstva průmyslu.
Globální dopady by byly násobně vyšší
U nové studie vědci zároveň upozornili, že počítá s užitím vytěženého uhlí ve velkých spalovacích zdrojích, které musejí na rozdíl od lokálních topenišť splňovat přísnější ekologické limity. Kvůli tomu jsou odhady externích nákladů „spíše spodním odhadem skutečné situace”. Ještě razantnější zvýšení externích nákladů by znamenalo započtení širších dopadů ať už v rámci EU nebo v globální perspektivě.
„Dopady ze znečisťujících polutantů a hluku na obyvatele ČR ovšem představují pouze 10 procent celkových dopadů připadajících na obyvatele všech zemí EU (dopady ze změny klimatu činí pouze dvě procenta),” konstatuje studie.
„Pokud by byly započítány všechny negativní dopady po celou dobu těžby, dosáhly by podle vědců vzniklé škody neuvěřitelných 900 miliard,” připomněl nejhorší scénář vedoucí energetické kampaně české pobočky Greenpeace Jan Rovenský.
Například dopady na lidské zdraví, které představují jednotlivé varianty, uvádějí jak roky ztraceného života v důsledku předčasných úmrtí, tak počty hospitalizací v důsledku chorob iniciovaných znečištěním ovzduší.
| Fyzické dopady v důsledku expozice ozónu za jednotlivé varianty za celé období 2015-2050 | ||||
|---|---|---|---|---|
| Varianta 1 | Varianta 2 | Varianta 3 | varianta 4 | |
| roky ztraceného života | 18 321 | 31 009 | 36 259 | 50 075 |
| chronická bronchitida | 68 | 117 | 137 | 183 |
| příznaky astmatu u astmatických dětí | 1 889 | 3 132 | 3 663 | 4 800 |
| bronchitida u dětí | 361 | 595 | 695 | 921 |
| hospitalizace s kardiovaskulárními onemocněními | 453 | 802 | 940 | 1 339 |
| hospitalizace s respiračními onemocněními | 47 | 87 | 101 | 143 |
| dny s omezenou aktivitou | 82 130 | 140 315 | 164 101 | 219 362 |
| dny s mírně omezenou aktivitou | 233 284 | 380 133 | 444 761 | 600 700 |
| dny pracovní neschopnosti | 35 561 | 59 249 | 69 292 | 91 250 |
| zdroj: studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy nazvaná Kvantifikace environmentálních a zdravotních dopadů (externích nákladů) z povrchové těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi | ||||
Mládek by limity prolomil
Ministr Jan Mládek (ČSSD), jehož resort si nechal studii vypracovat, se kloní k některé z variant počítající s prolomením limitů. Výsledky zadaných studií podle mluvčího ministerstva Františka Kotrby ukazují, že všechny varianty mají jak pozitiva, tak negativa a je třeba najít kompromisní řešení reflektující jak dopady na životní prostředí, tak ekonomické a sociální dopady.
Uvedl také, že ne všechny studie počítají úplně se všemi náklady, dopady či příjmy. Jako příklad uvedl daňové příjmy ve studii o posouzení ekologických dopadů. „Zmíněné vyčíslení vychází primárně z budoucích daní fyzických osob (zaměstnanců) a jejich odvodů, což jsou údaje, jež je možné předvídat, a neobsahuje například vyčíslení zcela zásadních příjmů z daní osob právnických,” připomněl Kotrba.
Některé přínosy totiž nelze na desítky let dopředu predikovat a nemohou být proto zahrnuty.
Současně platí, že studie Univerzity Karlovy kvantifikovala externí náklady z těžby, ale také ze spálení uhlí. Externality ze spálení uhlí ale není možné vnímat jako absolutní. V případě, kdyby nebylo páleno uhlí, bylo by pravděpodobně nutné spálit více jiného paliva, kupříkladu zemního plynu, a externality by byly tedy až rozdílovým výsledkem. Prosté porovnání tak není podle mluvčího ani z toho pohledu úplně správné.