ODS mizí členové po stovkách

Na propadu se bezpochyby projevil loňský volební krach ODS, která získala po dříve dvojciferných výsledcích jen 7,7 procenta hlasů. Mnozí členové po odchodu do opozice ztratili motivaci se ve straně držet. Na druhou stranu některé nerozhodnuté mohl ještě zadržet pokus nového šéfa Petra Fialy stranu oživit.

Lídři ODS upozorňují na to, že celková bilance počtu členů bude k vidění až za pár dní. „Pokud někdo poslal peníze 31. března, mohou dojít až za tři dny. Konečná čísla budou k vidění někdy příští pondělí,“ sdělil ve středu Právu místopředseda ODS Martin Novotný.

Úbytek členů předpokládá, ale podle něj už nebude tak výrazný. „Realisticky úbytek čekám, ale nijak to neprožívám. Zkušenost z mé Olomouce ukazuje, že rozdíl nebude tak fatální. Jiná čísla můžou být v oblastech, kde přetrvávají problémy a rozpory,“ řekl Právu Novotný.

ODS podle něj obměnu členské základny potřebuje. „Můžou být odchody, kterých nám nemusí být líto,“ dodal.

Podobně mluví i další místopředseda Martin Kupka. „Na uzavření dat teprve čekáme. V těchto dnech přicházejí pokladníci místních sdružení za manažery, musíme počkat na to, až se sejdou platby. Úbytek ale z přirozených důvodů očekáváme. Loni se rušily velké oblasti,“ řekl Právu Kupka.

Ten zároveň upozornil, že existuje velký počet čekatelů na členství: některé oblasti se v minulosti doslova zabetonovaly a nové členy odmítaly přijímat. To by se teď mělo změnit.

„Počet čekatelů se snižuje. Jedná se o lidi, kteří o členství skutečně stáli a čekali dva až tři měsíce, někteří dokonce půl roku,“ sdělil Kupka. Čekatele mají podle něj na starost „ombudsmani“ v ODS, místopředseda Miloš Vystrčil a předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura. Od 15. dubna už má podle Kupky plně fungovat elektronický systém, který zaručí efektivní odbavování čekatelů.

ODS v těchto dnech shání voliče, příznivce a budoucí členy na Petici pro korunu (tedy proti přijetí eura), kterou už v českých ulicích tři dny po oficiálním zahájení kampaně do evropských voleb podepsalo přes pět tisíc lidí.

Přesto i mezi některými představiteli ODS převládají rozpaky, jestli je petice pro ODS, která vždy hájila parlamentní demokracii a petiční akce jí byly cizí, tím pravým. A na rozpacích je i sociolog Jan Herzmann.

„Nejsem si jist, zda je to dobře, nebo špatně. Jsou tu dva aspekty. Prvním je forma, domnívám se, že je to zajímavý tah, protože petice aktivizuje. U evropských voleb je vždy problematická účast. Letos ji očekávám ještě nižší – kolem 25 procent. ODS potřebuje aktivizovat potenciální voliče, a z tohoto pohledu je to správný krok,“ myslí si Herzmann.

Problém vidí v tom, že voliči ODS jsou podle něj spíše pro vstup do eurozóny. „Druhou stranou mince je obsah. Elektorát ODS byl dlouhodobě pro euro, dokonce nejvíc ze všech politických stran,“ míní sociolog.

„Velká část proevropských voličů už sice ODS opustila, ale nemyslím si, že jejich voličské jádro je natolik proti euru. A to může být klíčový moment,“ dodal Herzmann.

Stranou s největším počtem členů zůstává KSČM, která jich má v současnosti kolem 50 tisíc. I komunistů ale oproti loňskému roku, kdy jich bylo 53 500, ubylo. Stejně jako lidovců, kterých bylo loni 31 tisíc a během roku o tři tisícovky přišli.

Mírně naopak posílila vládnoucí ČSSD, má asi 23 200 členů. TOP 09 jich vykazuje 3700 a hnutí ANO kolem 1300. Parlamentní stranou s nejmenším počtem členů je hnutí Úsvit – okamurovců je přesně devět.