Článek
Halyna chtěla být odmalička zdravotnicí. Poté, co vystudovala obor porodní asistentka, se s rodinou rozhodla odjet do zahraničí. Když hledala pracovní nabídky, zaujalo ji Česko, které ukrajinským sestrám nabízelo kurzy češtiny, pomoc s doklady i možnost přijet s rodinou.
V Česku sice žije už tři roky, začátky prý ale nebyly vůbec lehké. Všechno se musela učit v češtině. „Nebylo jednoduché sem přijet a začít od začátku, když s sebou máte jenom jednu tašku,“ vzpomínala pro Novinky Halyna.
Během toho, co se učila na zkoušky, se zároveň starala o rodinu, pomáhala svým synům s domácími úkoly.
I přesto, že má v Česku skvělý pracovní kolektiv sestřiček, na události, které se dějí doma na Ukrajině, nezapomíná.
„Vnitřně je ten pocit hodně nepříjemný. Snažím se na to nemyslet, ale to nejde,“ říká smutně s tím, že díky bohu všichni členové její rodiny jsou naživu.
Rodina je pro Halynu nejdůležitější.
Sestře jejího manžela celý dům shořel, Halynin dům má prý poničená okna a dveře. Nejvíce ji ale zasáhl výbuch blízko nemocnice, ve které pracovala.
„Volala jsem kolegyním, které řekly, že to bylo strašné, protože zrovna byly v práci a pak musely všechno uklízet,“ doplňuje s tím, že naštěstí se vše obešlo bez zranění.
Halyna přemýšlela i o tom, zda nejet pomáhat na Ukrajinu, ale dospěla k závěru, že je lepší kvůli rodině zůstat v Česku a pomáhat tady.
Kolegyně Halynu nominovaly do soutěže Anděl mezi zdravotníky. „Přemýšlela jsem, za co jsem si to zasloužila. Kolegyně říkaly, že si to zasloužím, protože jsem to všechno zvládla, i když to nebylo jednoduché a také jsem pracovala na ambulanci v době, kdy byly nemocnice plné pacientů s koronavirem. Jsem ráda, že tady pracuji,“ říká dojatě.