Článek
Halyna chtěla být odmalička zdravotnicí. Poté, co vystudovala obor porodní asistentka, se s rodinou rozhodla odjet do zahraničí. Když hledala pracovní nabídky, zaujalo ji Česko, které ukrajinským sestrám nabízelo kurzy češtiny, pomoc s doklady i možnost přijet s rodinou.
V Česku sice žije už tři roky, začátky prý ale nebyly vůbec lehké. Všechno se musela učit v češtině. „Nebylo jednoduché sem přijet a začít od začátku, když s sebou máte jenom jednu tašku,“ vzpomínala pro Novinky Halyna.
Děti odvezla do Polska, vrátila se pomáhat. Ukrajinky se učí hledat miny
Během toho, co se učila na zkoušky, se zároveň starala o rodinu, pomáhala svým synům s domácími úkoly.
I přesto, že má v Česku skvělý pracovní kolektiv sestřiček, na události, které se dějí doma na Ukrajině, nezapomíná.
„Vnitřně je ten pocit hodně nepříjemný. Snažím se na to nemyslet, ale to nejde,“ říká smutně s tím, že díky bohu všichni členové její rodiny jsou naživu.
Rodina je pro Halynu nejdůležitější.
Sestře jejího manžela celý dům shořel, Halynin dům má prý poničená okna a dveře. Nejvíce ji ale zasáhl výbuch blízko nemocnice, ve které pracovala.
„Volala jsem kolegyním, které řekly, že to bylo strašné, protože zrovna byly v práci a pak musely všechno uklízet,“ doplňuje s tím, že naštěstí se vše obešlo bez zranění.
Halyna přemýšlela i o tom, zda nejet pomáhat na Ukrajinu, ale dospěla k závěru, že je lepší kvůli rodině zůstat v Česku a pomáhat tady.
Z Ghany k nám přijel studovat medicínu, neuměl ani slovo česky. Odrodil tu už přes tisíc dětí
Kolegyně Halynu nominovaly do soutěže Anděl mezi zdravotníky. „Přemýšlela jsem, za co jsem si to zasloužila. Kolegyně říkaly, že si to zasloužím, protože jsem to všechno zvládla, i když to nebylo jednoduché a také jsem pracovala na ambulanci v době, kdy byly nemocnice plné pacientů s koronavirem. Jsem ráda, že tady pracuji,“ říká dojatě.