Zvýšená hodnota CRP nemusí znamenat, že potřebujete antibiotika

Testování C-reaktivního proteinu neboli CRP obzvláště v tuto roční dobu je pro praktické lékaře denním chlebem. K vyšetření využívají kapilární krev, kapku krve z prstu. Pomocí pravidelně kontrolovaného přístroje mohou znát výsledek vyšetření do několika minut.

Hladina CRP v krvi se u akutních zánětů zvyšuje velice rychle. Už za 6–12 hodin od jejich vypuknutí. Maxima dosahuje po 48 hodinách. O zvýšené hladině ve vztahu k infekčním onemocněním přitom mluvíme od cca 10 mg/l.

Toto vyšetření je přitom nespecifickým ukazatelem zánětu. Zjednodušeně řečeno to znamená, že zvýšená hladina značí zánět, nemusí se ale vždy jednat o infekci.

Může se tak stále jednat o infekci bakteriální nebo virovou, vzácně i jiného původu, ale také třeba o autoimunitní zánět. Zvýšené hodnoty vídáme i např. po porodu, úrazu, při infarktu myokardu nebo po operacích.

Pro lékaře je velmi důležité test indikovat ve správnou chvíli a interpretovat ho ve vztahu k příznakům a celkovému stavu pacienta.

"U některých stavů je hladina na počátku onemocnění zvýšená, a potom rychle klesá, typicky třeba při akutních virových zánětech zažívacího traktu. Středně zvýšená hladina může být naměřena i v počátku jiných virových onemocnění.

Naopak u bakteriálních infekcí, které někdy nasedají na ty virové, vídáme vzestup až při druhé vlně příznaků. Stav se nejprve lepší, a až poté se třeba rozvinou horečky, kašel nebo např. příznaky zánětu středního ucha," vysvětluje praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.

Rozhodnutí o nasazení antibiotik by vždy mělo být podloženo více faktory. Stanovení CRP je jedním „střípkem do mozaiky“.

"Snahou lékaře je vždy léčit co nejvíce cíleně. Logicky tedy antibiotika určená pro léčbu bakteriálních onemocnění nezaberou na infekce virového původu, stejně jako na autoimunitní či nádorové onemocnění.

Jejich podání může naopak onemocnění zamaskovat a vést tak k „nedovyšetření“ opravdové příčiny. Dalším velkým problémem je skutečnost, že při nevhodném užívání antibiotik podporujeme rozvoj rezistentních kmenů bakterií, proti kterým potom antibiotika nebudou účinná," upozorňuje Ludmila Bezdíčková.

Účinnost antibiotik celosvětově klesá. Jen u nás zemře v důsledku antibiotické rezistence více lidí než na dopravní nehody. Jedna nepříznivá prognóza také odhaduje, že pokud se nic nezmění, bude v roce 2050 umírat více lidí na nákazu rezistentní bakterií než na rakovinu.

„Příliš časté užívání antibiotik navíc vede k oslabování imunity. Zvyšuje se tak pravděpodobnost, že člověk bude prodělávat infekce opakovaně,“ doplňuje pro Daily Mail lékař Matthew Fisher.

Lidé by tak neměli lékaře tlačit do toho, aby jim antibiotika předepsali, pokud k tomu neshledávají důvod.

„Věřme více své imunitě a dejme jí taky trochu času. Řada infekcí – i těch bakteriálních - je samoúzdravných a antibiotika nejsou vždy potřeba,“ doporučuje lékařka.