Zveličované nebezpečí překyseleného organismu

Řešením je podle nich změna jídelníčku a užívání prostředků, které kyselé prostředí v těle zmírní. Za překyselení prý může hlavně nadměrná konzumace:

Dalšími důvody, které zvyšují kyselost krve a s ní i celého organismu, mají být stres, strach, dlouhotrvající námaha bez odpočinku a negativní myšlení. Podobně jako znečištěné prostředí, smog, chemikálie a další nepříznivé vlivy na náš organismus.

Jedním z vážných rizikových faktorů je podle nich nedostatečné, příliš mělké a nepravidelné dýchání.

U postižených lidí se prý často objevují:

A tak bychom mohli dlouze pokračovat.

Překyselení našeho těla, tedy acidóza, hrozí prý rizikem vzniku hypertenze, cukrovky, obezity, kornatění cév, tuberkulózy, roztroušené sklerózy, revmatoidní artritidy a všech druhů rakovin. Ale také ekzémů a chorob, které vyvolávají plísně. Podobně jako depresí a psychických poruch.

Podle některých vyznavačů této teorie stojí překyselení prakticky za všemi chorobami. Obvykle u nás propukne ta, ke které máme největší sklon.

Vracet tělo do acidobazické rovnováhy, tedy k optimálnímu pH, můžeme třeba pomocí jedlé sody a také konkrétních potravin. Mezi nimi dominují určité druhy zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů, podobně jako zelený nebo bylinný čaj. Někteří zastánci této teorie berou z mléčných výrobků na milost kefír. Dalším alkalizujícím faktorem má být meditace, relaxace, odpočinek, harmonie, cvičení, rekreační sport nebo procházky. Pozitivní roli mohou sehrát i dechová cvičení.

Jak vypadá překyselení z pohledu běžné medicíny založené nikoliv na tvrzeních, ale na vědeckých důkazech?

Kyselost nebo zásaditost udává pH. Má rozpětí od 0 do 14. Neutrální je hodnota 7 (tu má například čistá voda). Čím více klesá pod toto číslo, tím víc stoupá kyselost, a naopak - s hodnotami nad 7 roste zásaditost.

„Kyselost nebo zásaditost krve a našeho organismu se pohybuje v úzkém rozpětí od 7,36 do 7,44 pH,“ vysvětluje gastroenterolog doc. MUDr. Pavel Kohout, PhD., který ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze vede jednotku intenzívní metabolické péče II. Interní kliniky a zároveň Centrum výživy.

„Dokážeme tolerovat hodnoty 7,3, při pH menším než 7 však už nastává smrt.“ Z uvedených údajů je jasné, že náš organismus musí mít velmi účinné mechanismy, jak pH udržet v uvedených hodnotách. A také je má. Kdyby neměl, byli bychom poměrně rychle mrtví.

V průběhu tělesných pochodů a látkové výměny vznikají průběžně kyselé látky: kyselina močová, uhličitá, mléčná, octová i solná (ta například pomáhá štěpení látek v žaludku a zároveň v něm vytváří přirozený bakteriální filtr). Náš organismus je vnímá jako přirozené a umí s nimi dobře pracovat.

„Látky, které by mohly zvyšovat kyselost vnitřního prostředí, vylučuje prostřednictvím moči, ale také prostřednictvím plic a vydechovaného kysličníku uhličitého,“ vysvětluje docent Kohout. Druhý mechanismus dokáže účinkovat tak razantně, že intenzívní hluboké dýchání může paradoxně vést až k alkalizaci organismu, která je pro něj složitějším problémem, protože na kyselost bývá zvyklý a umí se s ní snáz vyrovnat.

„V každém případě udržování acidobazické rovnováhy není pro lidské tělo žádným velkým problémem,“ říká Pavel Kohout. „Pokud se ale u někoho objeví těžká acidóza, nejde o nic zanedbatelného. Dochází k ní, když člověk zápolí se zástavou srdce, selháním ledvin nebo prudkým zhoršením cukrovky.“ Takovou situaci rozhodně nevyřeší alkalické potraviny, hluboké dýchání, meditace ani další doporučení příznivců alternativní medicíny. Lékaři musí nasadit všechny dostupné prostředky.

Bojovníci proti acidóze doporučují svým vyznavačům, aby si každé ráno měřili pH moči a podle něj upravovali jídelníčky nebo dělali další preventivní kroky.

Pravdou je, že třeba při sportování nebo jiné namáhavé fyzické činnosti se naše svaly zaplaví kyselinou mléčnou. Z hlediska pH malá pohroma, z hlediska činnosti svalů a našeho těla jde o zcela běžný fyziologický proces.

Často opakovaným argumentem alternativců je, že tělo, které neustále bojuje s překyselením, si bere vápník nutný k neutralizaci organismu ze zubů, z cév a taky z kostí, což vyvolává osteoporózu. U zdravého člověka není k ničemu takovému důvod. Navíc z pestré stravy, a zejména ze zapovězených mléčných výrobků (viz úvod článku), ho snadno získáme dostatek.

Nevěřící Tomášové se mohou zeptat specialistů na nemoci údajně vyprovokované překyselením organismu, jestli je skutečně vyvolává a jestli snížení kyselosti organismu zlepší jejich léčbu. Veselejší lékařské povahy se usmějí, vážněji založení doktoři se jim asi pokusí vysvětlit, že neexistuje seriózní vědecký výzkum, který by něco takového dokazoval. Mohou se o tom přesvědčit na internetové adrese www.ncbi.nlm.nih.gov/entrez, kde je archív všech klinických studií.

Sečteno a podtrženo: význam a riziko překyselení organismu určitá skupina lidí záměrně zveličila. „Smyslem tohoto zveličení je, aby se lidé vylekali a začali navštěvovat výživové poradce, případně další takzvané odborníky,“ říká docent Kohout. „Za jejich rady budou samozřejmě platit, stejně jako za přípravky, které snižují údajně nebezpečnou kyselost organismu.“

Acidóza určitě není jedním z nejnebezpečnějších zdravotních problémů současnosti a příčinou spousty chorob, jak tato skupina tvrdí. „Těmi jsou spíš přejídání a nedostatek pohybu,“ říká docent Kohout. „Způsobují epidemii obezity, cukrovky a dalších zdravotních potíží souhrnně označovaných jako metabolický syndrom.

Jsou nejčastější příčinou infarktů i dalších kardiovaskulárních potíží, které lidi často mrzačí nebo zabíjejí. To lze snadno doložit fakty a statistikami. Na rozdíl od acidózy.“