Ztráta účinnosti antibiotik je velmi reálná, varují odborníci

Zákeřnost bakterie je navíc v tom, že se šíří fekální cestou, tedy i špinavýma rukama, dále kontaminovanou vodou a potravinami. V uplynulých dnech se superbakterie vyskytla v Belgii, ale i v Rakousku a v dalších státech, kam si ji lidé dovezli z nemocnic v Pákistánu a Indii.

„Riziko nepodceňujeme. Ale v České republice se bakterie NDM-1 nevyskytuje,“ řekl Právu hlavní hygienik republiky doktor Michael Vít.

Podle něj pokud by se tak stalo, léčbu pacienta by měla zvládnout běžná infekční oddělení. Když by stav pacienta vyžadoval přísnou izolaci, byl by umístěn na specializovaném pracovišti infekční kliniky pražské Nemocnice na Bulovce.

Superbakterie NDM-1 není ale zdaleka jediná, vůči níž jsou antibiotika neúčinná. „Je jich víc. Většinou se ale lidé nakazí pobytem v nemocnicích. Každá nemocnice je totiž vysoce infekčním prostředím. A protože celkově jíme antibiotik hodně, řada bakterií si na ně zvykla, a to znamená, že už na ně tolik nezabírají,“ říká doktor Vít.

Doktor Vlastimil Jindrák, primář klinické mikrobiologie a antibiotické stanice pražské Nemocnice Na Homolce, dodává, že odolnost bakterií k antibiotikům stoupá o desítky procent a lékaři se stále častěji dostávají do situace, kdy je výběr účinných antibiotik omezený, minimální nebo dokonce žádný. „Situace v ČR je přitom jedna z nejhorších v Evropě,“ tvrdí doktor Jindrák.

Sledování bakterií se systematicky věnují odborníci Státního zdravotního ústavu v Praze a také lékařské fakulty v Plzni. „V ČR mohou antibiotika předepsat pouze lékaři. Nasazovat by se vždy měla uváženě, a ne běžně. Právě pak si tělo zvykne na antibiotika a léčba nezabírá,“ tvrdí doktor Vít.

Čísla, která odborníci mají, jsou skutečně alarmující. V České republice se 40 až 50 % antibiotik předepisuje zbytečně, tedy bez toho, aniž by je pacienti beze zbytku ke svému léčení potřebovali. Ročně jsou to antibiotika za zhruba jednu miliardu korun.

Doktor Jindrák vysvětlil, že někteří lékaři se jejich předepisováním sichrují proti tomu, aby u pacienta nevznikla infekce, ale paradoxně mu takovýto stav, kdy užívá antibiotika zbytečně, může uškodit, protože tělo oslabuje a antibiotikum už při případné infekci nemusí zabrat.

„Vzestup odolnosti bakterií k antibiotikům zasahuje celý svět a představuje doslova globální hrozbu pro zdravotní stav populace,“ tvrdí primář Jindrák.

To si například uvědomili Francouzi, kde spotřeba antibiotik byla v Evropě nejvyšší. Během osmi let se jim podařilo při celonárodní kampani snížit spotřebu antibiotik zhruba o 30 %, a to za finanční podpory vlády a zdravotních pojišťoven. Jedno euro vložené do prevence se jim tak vrátilo v podobě 14 eur ušetřených při léčbě pacientů.

Doktor Václav Chmelík, primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice, Právu řekl, že ztráta účinnosti antibiotik může u pacientů v nemocnicích vést až k selhání terapie s mimořádně negativním dopadem. Jde zejména o pacienty jednotek intenzívní péče, nemocné po komplikovaných chirurgických výkonech a po transplantacích.

V ČR, přestože spotřeba antibiotik v balení klesá, v denních dávkách je stále vysoká. Vít, Jindrák i Chmelík apelují i na praktické lékaře, aby antibiotika předepisovali jen v zdůvodněných případech.

Česká republika má antibiotický program. Jeho cílem je omezit odolnost bakterií vůči antibiotikům a snížit i spotřebu antibiotik.

V případě superbakterií odolných vůči léčbě je Národní referenční laboratoř ve Státním zdravotním ústavu pravidelně v kontaktu se stejnými orgány okolních států EU a vyměňují si informace o bakteriálních nákazách a způsobech léčby,“ říká Vít. Protože zvlášť závažné případy se pravidelně vyšetřují, superbakterie NDM-1 by tak mohla být v ČR – pokud by se vyskytla – odhalena zhruba během jednoho až dvou dnů.