Článek
Časté a rychlé přechody z klimatizovaných prostor ven do horka způsobují teplotní šok, jenž velmi významně oslabuje imunitní systém a člověk je pak náchylnější k nejrůznějším onemocněním.
Své mohou sehrát i choroboplodné zárodky, jež se pomocí klimatizace více šíří. Problémy ale může způsobit i ofouknutí. Stačí, když chladný vzduch proudí na obličej či horní část těla, a hrozí prochladnutí, ale i bolesti zad a kloubů.
Setkat se můžete i s dalšími obtížemi, jako jsou například pálení očí, zvýšená únava, bolesti hlavy nebo svírání na hrudi.
Velmi častá jsou ale i onemocnění jako angína, zánět nosohltanu či chřipka.
Angína
Mezi první příznaky angíny patří nepříjemné škrábání v krku, potíže s polykáním a ucpaný nos. Typické je zduření horního patra a zduření mandlí, na kterých se objevují hnisavé čepy. U nemocných jedinců může propuknout i horečka či zvýšená teplota a zimnice.
Pokud se jedná skutečně o angínu, pak je zapotřebí léčba antibiotiky. V boji s bolestív krku jsou účinná nejrůznější kloktadla a Priessnitzův zábal, který se skládá ze studeného mokrého obkladu překrytého igelitem a suchým ručníkem. Pozitivně zároveň působí i podpůrná léčba enzymy a vitamíny.
Zánět nosohltanu
Často za bolestí a škrábání v krku nestojí angína, nýbrž zánět nosohltanu. Sliznice je zarudlá a překrvená. Může se přidat i kašel, zvětšené a bolestivé uzliny.
K léčbě jsou také vhodné Priessnitzovy zábaly, inhalace, kloktání, dostatek vitamínů, případně přípravků na uvolnění hlenů. V některých případech je ale také nutné nasadit antibiotika.
Letní chřipka
Mezi příznaky takzvané třídenní neboli letní chřipky patří teplota, bolest svalů a kloubů. Často ji provázejí průjmy. Její průběh přitom bývá lehčí než u klasické chřipky a během několika dnů sama mizí.
Léčba je jednoduchá. Nemocný by měl zůstat v posteli, měl by hodně pít, a pokud horečka přesáhne 38 stupňů, je dobré ji srazit pomocí léků. Pokud by však potíže přetrvávaly, je namístě vyhledat lékaře.
| Pravidla pro správné použití klimatizace |
|---|
| Nastavte správnou teplotu |
| Teplota v interiéru by měla být maximálně o 5 až 6 stupňů nižší než ta venkovní. Jestliže tedy teploměr za oknem ukazuje 32 stupňů, vaše klimatizace by měla být nastavena na cca 27 stupňů. |
| Vyhněte se studenému vzduchu |
| Studený vzduch vycházející z klimatizační jednotky nemá proudit přímo na osoby pobývající v místnosti. V ideálním případě by měl studený vzduch proudit do volného prostoru místnosti a postupně ji ochlazovat. |
| Pravidelně větrejte |
| Pokud součástí klimatizace není přívod čerstvého vzduchu, je zapotřebí místnost i pravidelně větrat, jinak může dojít ke zvýšené koncentraci nežádoucích látek ve vzduchu, například CO2, což může způsobovat pocity únavy, ospalosti a nesoustředěnosti. |
| Zvlhčujte |
| Klimatizace vysouší vzduch, což může vést k vysychání sliznic, suchému dráždivému kašli, chronickým zánětům nosohltanu, k pálení očí nebo únavě. Proto je zapotřebí hlídat, aby vlhkost vzduchu v místnosti neklesla pod 35 %. Dobrým řešením mohou být zvlhčovače, případně květiny nebo nádoba s otevřenou hladinou. |
| Pravidelně čistěte |
| Velmi důležitá je také údržba filtru v klimatizaci. Při nedostatečné údržbě může docházet k množení bakterií a plísní a klimatizace pak slouží jako další zdroj kontaminace místnosti. |
| Pozor na přechody |
| Po pobytu v klimatizované místnosti bývá pro tělo obvykle velkým šokem, když vyjdete ven na horký vzduch. V rámci možností se tak snažte střídání teplot omezit. |
