Znát přesnou hladinu glykémie je při léčbě cukrovky zásadní

Ideální hladina cukru v krvi je 4 až 5 mmol/litr, za lehce zvýšenou je považovaná hladina 5,6 mmol/litr–7 mmol/l krve. Jakmile je hladina vyšší než 7 mmol/litr krve, bývá diagnostikována cukrovka. Děje se tak v okamžiku, kdy slinivka břišní tvoří málo inzulinu, nevytváří žádný inzulin či je inzulin produkován, ale tělo na něj nereaguje.

Pro správnou kompenzaci diabetu je třeba zvládnout reakce inzulinu, diety a fyzické aktivity. Inzulin a fyzická aktivita glykémii snižují, zatímco jídlo a také antiregulační hormony ji zvyšují. Vždy tedy musí docházet k rovnováze mezi všemi těmito věcmi. Jakmile k tomu nedojde, nastane výkyv glykémie z normy, což má za následek jednu z akutních komplikací diabetu.

Proto je tak důležité znát svou hladinu glykémie v průběhu celého dne, a to zejména v okamžiku léčby pomocí podání inzulinu. „Pokud léčba vyžaduje aplikaci více injekcí denně, pak by si pacienti měli měřit glykémii přibližně 4krát denně, v některých případech i častěji,” upozorňuje diabetolog Jan Šoupal z III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Doposud bylo časté měření glykémie pro většinu nemocných velmi nepříjemné, jelikož k měření nemocní vždy potřebovali kapku své krve, kterou pak následně dokázal vyhodnotit glukometr.

Dnes lze hladinu glukózy automaticky měřit pomocí implantovaného senzoru, který je umístěn na zadní straně paže a mění se až po šesti měsících. „Senzor neustále monitoruje hladinu krevního cukru a pomocí mobilu či alarmu dává dotyčnému šanci, aby na případné nebezpečí včas reagoval,” vysvětluje ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) David Feltl.

Zároveň se data automaticky ukládají i do zabezpečené aplikace, do které má lékař přístup. Díky tomu nemusí pacient tak často chodit k lékaři, vše se dá vyřešit po telefonu.

„Senzory lze navíc s úspěchem použít v situacích, ve kterých glukometry běžně selhávají, a to i v případech, kdy si pacient měří glykémii mnohokrát denně. Ani časté měření pomocí glukometrů totiž nedokáže dostatečně postihnout trend budoucího vývoje glykémie, navíc k řadě poklesů a vzestupů glykémie dochází bez povšimnutí mezi jednotlivými měřeními,“ upozorňuje diabetolog Šoupal.

Klinická data i data z reálných měření poukazují na konkrétní výhody, které užívání senzorů přináší – od zlepšení kontroly hladiny glukózy, udržení hladiny glukózy v požadovaných hodnotách přes zlepšení kvality života, snížení počtu hospitalizací souvisejících s komplikacemi diabetu až po prokazatelné snížení nákladů na zdravotnickou péči.