Změny v očkování od nového roku: Pro dospívající proti meningokokům zdarma a další

Globální pandemie covid-19 v posledním roce poukázala na zranitelnost zejména rizikových skupin populace, význam kolektivní imunity a vyzdvihla důležitost preventivní medicíny.

Z dostupných dat je ovšem patrné, že proočkovanost v České republice v posledních letech postupně klesá v podstatě u všech povinných očkování a také u doporučovaných.

„Vysoká proočkovanost přitom přispívá ke kolektivní imunitě, což v důsledku podporuje také nepřímou ochranu rizikové populace. Díky očkování navíc dochází nejen k prevenci závažných, například onkologických onemocnění, ale také k úspoře budoucích nákladů na léčbu ze zdravotního rozpočtu,“ vysvětluje Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního průmyslu (AIFP).

O to víc vakcinologové vítají změny v očkování, které přináší schválená novela zákona č. 48/1997 Sb.

„Od 1. 1. 2022 se povedlo rozšíření očkovacího kalendáře dospělých. Od 50 let věku bude hrazené očkování proti klíšťové encefalitidě, u zdravotníků proti chřipce a také proti meningokokům ve 14 letech,” vítal schválení novely na svém twitterovém účtu profesor Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti.

„Česká republika přitom jako první na světě schválila očkování proti meningokokům pro adolescenty 14-15 let plně hrazené z veřejného zdravotnictví,” upozorňuje poslankyně Andrea Brzobohatá (ANO) z Výboru pro zdravotnictví PS.

Očekává se, že když vakcínu budou hradit zdravotní pojišťovny, tak se proočkovanost zvýší.

„Odhad nákladů na úhradu očkování a očkovacích látek z veřejného zdravotního pojištění proti výše uvedeným onemocněním činí zhruba 420 000 000 Kč ročně. Na druhé straně lze předpokládat úsporu prostředků veřejného zdravotního pojištění, které by byly jinak vynaloženy na léčbu a hospitalizaci osob trpících výše uvedenými onemocněními,” upozorňuje lékařka a senátorka Alena Dernerová (STAN) z Výboru pro zdravotnictví Senátu PČR.

Změna přitom počítá s novým systémem, jak se bude schvalovat, které vakcíny proti HPV a chřipce u lidí nad 65 let se budou z veřejného zdravotního pojištění hradit. Tato úloha má nově připadnout ministerstvu zdravotnictví. Doteď to měl u těchto vakcín na starosti Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Doposud platilo, že očkování proti chřipce měli hrazené z veřejného zdravotnictví lidé nad 65 let věku. Dále pacienti po splenektomii (odstranění sleziny) nebo po transplantaci krvetvorných buněk, pacienti, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin nebo diabetem, a osoby umístěné ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé lůžkové péče nebo v domovech pro seniory, v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem.

Nově mají nárok na hrazené očkování v provedení nejméně ekonomicky náročném také zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví. Lidé starší 65 let budou mít nově možnost nechat se očkovat i dražší vakcínou, pokud ji ministerstvo zdravotnictví zařadí mezi hrazené.

Doposud bylo očkování hrazeno u meningokoka skupiny B, pokud bylo očkování zahájeno do dovršení šestého měsíce věku, a skupiny A, C, W, Y, bylo-li očkování provedeno jednou dávkou v druhém roce života.

Nově budou tato očkování hrazena: U meningokoka skupiny B - bude-li zahájeno do dovršení dvanáctého měsíce věku nebo od čtrnácti let až po dovršení patnáctého roku věku.

U očkování proti meningokokovi skupin A, C, W, Y, bude-li očkování provedeno jednou dávkou od 1-2 roku věku nebo od 14 do 15 let věku.

„Odhadovaná proočkovanost u malých dětí v roce 2021 u očkování proti meningokokovi typu B je 70 %, u meningokoka ACWY je 50%. Posunutí zahájení očkování do 1 roku může pomoci rozhoupat i maminky, které váhají či se bojí, že očkování je pro miminko v prvních měsících mnoho (3 dávky hexavakcíny, 2 dávky meningokoka, 2 dávky pneumokoka a také 2-3 orální vakcíny proti rotavirům),” upozorňuje poslankyně Andrea Brzobohatá.

„Většina českých pediatrů vítá, že se začne hradit očkování i u adolescentů. Podle jejich odhadů je v současné době proočkovanost v této věkové kohortě 30 %, přičemž povědomí o onemocnění a možnosti očkování je v této věkové kategorii velmi nízké,” dodává.

K hrazenému očkování může dojít i po uplynutí uvedených lhůt, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu dítěte.

Očkování proti klíšťové encefalitidě bude nově hrazeno z veřejného zdravotnictví všem nad 50 let věku. Doposud si tyto vakcíny museli lidé hradit sami, případně využít nejrůznějších bonusů od svých zdravotních pojišťoven.

Očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) mají doposud hrazeno z veřejného zdravotního pojištění dívky a chlapci, je-li očkování zahájeno od dovršení 13. do dovršení 14. roku věku. Za nejméně ekonomicky náročnou variantu je považována očkovací látka Cervarix (bivalentní = chrání proti dvěma typům papilomavirů). Rodiče si nicméně mohou zvolit i další očkovací látky, ale s doplatky (Gardasil-čtyřvalentní nebo Gardasil 9).

Od 1. 1. 2022 bude moci být tato vakcína hrazena i dívkám a chlapcům po dovršení 14 let v případě zdravotních komplikací, které neumožní aplikovat vakcínu dříve.

„Očkovací kalendář, zejména dětí do jednoho roku věku, nedoznal dlouhodobě žádných změn a s ohledem na to, že přibývá nových vakcín, si myslím, že bude nutné v blízké budoucnosti diskutovat o změnách. Třeba o rozšíření časového úseku mezi jednotlivými vakcínami a stanovit priority v rámci očkovacího schématu,” upozorňuje senátorka Alena Dernerová.