Hlavní obsah

Žloutenka není jen nemoc špinavých rukou

Právo, Petr Veselý

Vloni onemocnělo v České republice žloutenkou typu A o čtvrtinu víc lidí než předloni. A i letos počet případů stoupá. Léto je navíc obdobím, kdy se riziko nákazy některou z hepatitid mírně zvyšuje.

Foto: Profimedia.cz

Nákaza některým z typů žloutenky nehrozí jen v exotických zemích.

Článek

Většina lidí neví, že jich existuje sedm základních typů (A až G). Jsou mezi nimi určité odlišnosti, pokud jde o způsob šíření, a mívají i různé projevy. Viry, které vyvolávají tuto nemoc, napadají játra. Nejrozšířenější se staly hepatitidy A, B a C. Proti prvním dvěma typům se můžeme nechat očkovat. Zdravotní pojišťovny na vakcínu v různé míře přispívají.

Ohrožené profese

Vůbec nejčastější je áčko. Odborníci o něm mluví jako o nemoci špinavých rukou. Narazíte na něj u nás stejně jako na cestách. Samozřejmě v zemích, kde jsou nižší hygienické standardy, výrazně častěji. Virus tohoto typu žloutenky se vylučuje stolicí a do našeho organismu se dostává ústy. Je dost infekční a odolný. Za příhodných podmínek přežije na kontaminovaném místě čtyři až sedm týdnů.

Přenést se může bezpočtem cest, prostřednictvím potravy a nápojů, držadel v tramvaji nebo v autobuse, madel nákupních vozíků, tlačítek v bankomatech či ve výtazích, přes tankovací pistoli u benzínového čerpadla a tak dál. Vnímavější jsou k nákaze děti a mladí lidé, u těch starších zase může být horší její průběh.

Ke skupinám se zvýšeným rizikem infekce patří rovněž cestovatelé, podobně jako průvodci cestovních kanceláří a letecký personál. Ale i zdravotníci, řidiči dálkové dopravy, policisté, vojáci, pracovníci vězeňské služby, popeláři apod. Tedy lidé v profesích, kde snáz přijdou do kontaktu s infikovanými lidmi nebo nakaženými místy, a měli by proto více dbát na dodržování hygieny.

Lék na ni neexistuje

Nemoc se projevuje zvýšenou teplotou, bolestmi svalů i kloubů, nevolností, zvracením a nechutenstvím. Tyto příznaky se projeví po 15 až 50 dnech od infikování. U některých pacientů se objeví charakteristické žluté zbarvení kůže a očního bělma.

Lék, který by zlikvidoval samotný virus, zatím neexistuje. Lékař nemocnému obvykle doporučí klid na lůžku a pilulky, jež zmírní teploty, bolesti hlavy, případně i zvracení. Zároveň s tím mu navrhne dlouhodobou dietu, nařídí klid a předepíše léky chránící jaterní buňky a podporující jejich obnovu.

Nebezpečné následky

Žloutenky typu B a C se přenášejí podobně: krví, slinami, pohlavním stykem a injekční stříkačkou, která koluje mezi uživateli drog. Dalším možným způsobem přenosu je například akupunktura, tetování, piercing nebo zubařské a jiné zdravotnické výkony v zařízeních, kde špatně sterilizují pomůcky. Méně častým způsobem bývá infikování přes zubní kartáček, žiletku apod.

Béčko se obvykle projevuje podobně jako chřipka, únavou, slabostí a nevolností, ale také tmavou močí, světlou stolicí a žlutým zbarvením kůže i očního bělma. Někdy probíhá dlouhodobě bez příznaků, což ztěžuje to, aby nemocný rozpoznal nákazu včas. Inkubační doba je u žloutenek B a C podobně dlouhá – 50 až 180 dní.

Céčko se hlásí únavou, přechodnou ztrátou chuti k jídlu, svěděním kůže, trávicími obtížemi a pocitem napětí pod žebry vpravo. Léčba těchto dvou druhů žloutenek bývá náročnější než u áčka – a bohužel ne vždy úspěšná. Když nemoc přejde do chronické podoby, hrozí cirhóza a někdy i rakovina jater.

Na které země si musíme dát mnohem větší pozor

„Nákaza některým z typů žloutenky nehrozí jen v exotických zemích,“ říká doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph. D., prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny. „Hepatitidu typu A můžeme dostat i v civilizovaných oblastech světa.“

V zemích s horší hygienou je dobré nepřehánět to s konzumací alkoholu. Lidé v náladě se snáz dostanou do rizikových situací. Také by se měli vyhnout tetovacím salónům, akupunkturním a zubním ordinacím.

Pokud s sebou budeme mít dobře vybavenou lékárničku, včetně vlastní sterilní jehly a stříkačky, snáz se vyhneme návštěvě místního zdravotnického zařízení z méně závažných důvodů. Cestovatel musí být opatrný v tom, kde si co dává k jídlu nebo k pití. A co nejčastěji si mýt, případně dezinfikovat ruce.

Riziko nákazy hrozí i v populárních turistických destinacích, třeba v Egyptě, Keni, Thajsku, Indii, Nepálu, Číně a v dalších oblastech. Nejlepší obranou je očkování proti typům A i B a dodržování uvedených rad.

Dieta je součástí léčby

Dietní omezení jsou u žloutenek součástí léčby. Platí zákaz alkoholu, přepalovaných tuků a chemických konzervantů. Jídelníček by měl být lehký, s dostatkem zeleniny a ovoce. Pokud se objeví pocit tlaku v břiše nebo pocit nevolnosti, musí postižený jíst menší porce a méně tuků. Podrobnější rady, včetně doporučených jídelníčků, najde v brožuře Diety při onemocnění hepatitidou od vydavatelství MAC.

Kde zjistit víc o očkování

Zajímají vás rizikové země a oblasti světa, při jejichž návštěvě lékaři doporučují turistům, aby se nechali očkovat proti hepatitidě A i B? O tom se dozvíte víc ve speciálních centrech nebo na klinikách. Najdete je na internetu. Do vyhledávače napište heslo: očkovací centrum nebo klinika cestovní medicíny. Spoustu užitečných informací, a nejen o žloutenkách a očkování, najdete v knize docenta Maďara: Ochrana zdraví na cestách.

Související témata:

Související články

V čem spočívá zákeřnost hepatitidy C

Podle odhadů odborníků dnes žije v ČR několik desítek tisíc lidí s hepatitidou typu C. Bohužel ne každý o své nemoci ví. Onemocnění může v těle probíhat až...

Miliarda lidí stále nemá toaletu

Miliarda lidí na světě stále ještě nemá svoji toaletu a potřebu koná na veřejnosti. Ve čtvrtek na to upozornila Světová zdravotnická organizace (WHO), která...

Výběr článků

Načítám