Zkrácené svaly mohou stát za bolestí zad, hlavy a dalšími problémy

Tělo je mechanicky jedna spojená a velmi sofistikovaně provázaná soustava kladek a pák, kde nerovnováha na jednom konci může ovlivnit fungování celku a projevit se bolestí v části úplně jiné.

Zkrácené svaly nebolí - každý sval je ze dvou stran přirostlý ke kosti a ty pomalu stahuje k sobě, čímž mění nastavení osového postavení velkých kloubů, pánve i páteře.

Pokud v předklonu nedosáhnete rukama na zem, pak za to mohou zkrácené svaly na zadní straně stehen tzv. hamstringy. „Ty mohou ovlivnit zakřivení spodní části páteře a narušit tak vyrovnání páteře s pánví. V důsledku toho můžete cítit ztuhlost v dolní části zad, která mohou i bolet,“ vysvětluje pro magazín Spine Health lékařka Mary Georgeová.

Při sedavém zaměstnání, které nekompenzujete pravidelným protahováním, přitom mohou být zkráceny i další svaly. Problematické jsou především svaly u ohnutých kloubů  kolen a lokte, podkolenní šlachy, zadní strany stehen, vnitřní rotátory ramen, prsní svaly a také kvůli předsunuté bradě svaly těsně pod lebkou.

„Ve výsledku například zkrácený prsní sval způsobí protrakci ramen (kulaté, shrbené držení ramen), která se dál propíše do krční a hrudní páteře, žeber, ramenního kloubu a reakcí dalších svalů i do předloktí, zápěstí a funkce prstů. Stejně to funguje i opačným směrem - mám-li přetížený a zkrácený sval v dlani nebo na předloktí (což je v dnešní počítačové a smartphonové době spíš pravidlo než výjimka), neskončí to jen bolestí lokte, ale reakce navazujících svalů vyvolá předsun ramene, krční páteře a následně třeba bolesti hlavy nebo rozmazané vidění,“ vysvětluje princip tzv. řetězení v těle fyzioterapeutka Iva Bílková z FYZIOkliniky.

Zkrácené svaly se přitom netýkají pouze lidí s minimem pohybu, pozor by si měli dát všichni, kteří se věnují rutinním činnostem. Velkou část pacientů tvoří sportovci, kteří při tréninku opomíjí pro ně „nedůležité“ svalové skupiny nebo zanedbávají strečink.

Zkrácený sval je tuhý, méně pružný, zároveň má omezené cévní zásobení, kvůli neustálému stažení svalových vláken dochází k zaškrcení procházejících cév a sval je ve své podstatě podvyživený, slabý, a tedy i mnohem náchylnější k poškození.

„Krásným příkladem jsou poměrně časté ruptury hamstringů u fotbalistů, ač právě nohy u nich bývají nejvíc trénované. Když požádáte fotbalistu o předklon a dotknutí se země nebo alespoň dosáhnutí na lýtka, málokterý to dokáže. Jejich hamstringy jsou zkrácené, protože ustavičným tréninkem roste sval do šířky a zároveň se ztrácí jeho elasticita do délky. Pokud se adekvátním způsobem zároveň neprotahuje, pak dochází i k jeho postupnému zkrácení a ke změně svalových vláken na vazivová vlákna, která rozhodně nejsou stejně elastická jako původní materiál,“ upozorňuje fyzioterapeutka.

Mezi „záludné“ svaly patří podle Ivy Bílkové také například bedrokyčelní sval, který spojuje bederní páteř se stehenní kostí. Jeho zkrácení je u velké části populace znát podle výrazného prohnutí v bedrech a u části běžců vede k bolestem bederní páteře.

„Podobně jako zkrácené přední strany stehna, které se většinou projeví bolestí a následně rychlejším rozvojem artrózy kolene. U sportovců, ale i povolání jako učitel, číšník, letuška a dalších mohou zkrácené svaly lýtka vyvolávat bolesti Achillovy šlachy, její zánět, dlouhodobé přetěžování může vést až ke vzniku ostruhy patní kosti,“ říká odbornice.