Článek
Milovnice mexického jídla, jedenatřicetiletá Mexičanka Erika Chaconová tušila, že svou váhou rozhodně nezapadá do kategorie modelek, ale nijak zvlášť ji rozhodně neřešila.
Vše se změnilo ve chvíli, když se společně se svým přítelem vracela z výletu z Disneylandu.
Trapas na veřejnosti
„Seděla tam malá holčička s maminkou a dívka se najednou své matky zeptala, jestli budu mít taky děťátko, protože mám tak veliké břicho,“ líčí Erika první střet s drsnou realitou.
„Začala jsem plakat. Věděla jsem, že mi tím nechtěla ublížit, ale v tu chvíli jsem si uvědomila, že musím ve svém životě něco změnit,“ řekla žena agentuře AP.
V té chvíli se v Erice něco hnulo a rozhodla se, že musí shodit. Váha ukazovala více než 120 kilo. Sama přiznává, že za ní stála především její láska k mexickému jídlu a hromady sladkostí.
Svou cestu za dokonalým tělem a zdravějším já se rozhodla dokumentovat na video, aby tak podpořila ostatní dívky a ženy, které stejně jako ona trpí morbidní obezitou. A tak začala natáčet svůj hubnoucí deník.
Pevný režim a odříkání
Začala tím, že si denně „naordinovala“ hodinu cvičení. Z tučného jídla přešla na malé porce a jedla zhruba 1400 kalorií denně. A každý svůj malý velký úspěch zaznamenávala na kameru. Všechna dřina stála za to. Erika zhubla na neuvěřitelných 69 kilo.
„V průběhu hubnutí jsem na internet nahrávala videa popisující moje momentální pocity a myšlenky, když jsem to chtěla vzdát a měla jsem pocit, že dál už nemůžu. Když jsem si to ale pustila, zjistila jsem, že se vzdát nesmím, že se nemůžu vrátit tam, kde jsem začala.“
Erika říká, že ve svém „nejtěžším“ období měla BMI 45,5, přičemž hodnoty od 40 výše se považují za obezitu 3. stupně, se kterou jsou spojena velmi vysoká zdravotní rizika.
„Nejhorší to bylo na střední škole, kdy jsem až do oběda nesnědla ani sousto, a k obědu jsem si dala porci mexického jídla, kterou by normálně jedly tři osoby. Kolikrát mi bylo i zle, ale nedokázala jsem si pomoct.“
Malé kroky k velkému vítězství
Jak zhubla téměř 50 kilogramů? Podle svých slov stačilo naučit se pravidla zdravé výživy a proti hladu bojovat přísunem malých jídel po celý den. Další důležitou věcí bylo také počítání kalorií a každodenní cvičení.
„Když jsem poprvé stanula na běžícím pásu, neuběhla jsem v kuse víc jak deset minut. Odmítla jsem ale slézt, dokud nebudu mít za sebou aspoň tři čtvrtě hodiny.“
Odezvy na změnu její postavy byly neuvěřitelné. Nejpřekvapivější byla ale reakce Eričiny babičky. „Stála jsem přímo před ní na letišti, ona šla proti mně a minula mě. Když jsem na ni promluvila, byla úplně v šoku a říkala, že to snad ani nemůžu být já. Byl to naprosto neuvěřitelný pocit.“