Článek
Dětská obezita je ve skutečnosti obrovským problémem. „Pokud mám obézního puberťáka, je velká šance, že se z něj stane obézní dospělý, který si tímto nese silná rizika mnoha civilizačních chorob, zejména pak onemocnění srdce a cév, cukrovky 2. typu a také vícero druhů nádorového bujení,” varuje lékařka Marie Skalská, zakladatelka a lektorka Pro Fit Institutu, členka České kardiologické a obezitologické společnosti.
Čím později navíc dítě hmotnost nabere, tím je menší šance, že hmotnost zredukuje.
Důvod obezity
Vždy se jedná o multifaktoriální problém, tzn. že nemáme jen jednoho viníka. Mezi hlavní rizikové faktory patří pokles pohybové aktivity v kombinaci s nevhodným jídlem, zejména s nadbytkem jednoduchých cukrů a vysoce zpracovaných potravin, tzv. prázdných kalorií.
Má vaše dítě neustálý hlad a vypadá jako otesánek? Možná trpí vzácným syndromem
„Velký podíl má celkový životní styl rodiny, který dítě přirozeně nasaje a pak v něm pokračuje. Trend poklesu pohybové aktivity vidíme i u dospělých. Nedostatek pohybu mají asi ⅔ evropské populace. Současně proběhlá vlna pandemie nám pravděpodobně touto již tak nepříznivou statistikou ještě více zahýbá,” upozorňuje Marie Skalská.
Každý rodič by si měl uvědomit, že pokud chce, aby si jeho dítě zafixovalo zásady racionálního jídelníčku a dostatečných pohybových zvyklostí, musí jít příkladem a nespoléhat, že to za něj zvládne škola či trenér.
„Jídelní zvyklosti se u dítěte formují do pátého roku věku, tj. je to hlavní úkol rodiny. V jídelníčku rostoucího dítěte má smysl pravidelnost v jídle a dobré, vyvážené složení s dostatkem kvalitní bílkoviny a minerálů potřebných k růstu organismu. Pokud je jídelníček pestře poskládán a obsahuje dostatek zeleniny, ovoce, libového masa, ryb, ořechů a nedoslazovaných mléčných produktů, nemusíme se obávat, že by dítěti něco chybělo,” radí Skalská.
Do jídelníčku můžeme například zařadit i masokostní vývar, který kromě zásobení organismu tekutinou a energií ovlivňuje příznivé složení střevní mikrobioty. Střevní mikrobiota je soubor bakterií, plísní a virů žijících v našich střevech, které jsou nesmírně důležité pro náš celkový vývoj. Víme, že jejich nedostatečná pestrost souvisí se vznikem mnoha onemocnění včetně cukrovky 2. typu, mnoha zánětlivých onemocnění, ale i poruch rozumových schopností, třeba Alzheimerovy choroby.
Kolik pohybu děti opravdu potřebují
V pestře poskládaném jídelníčku zdravého dítěte už ale nejsou třeba žádné další speciální suplementy. Maximálně v zimních měsících, kdy v České republice máme nedostatek slunečního svitu, je vhodné doplňovat vitamín D a pak celoročně u dětí a dospělých, kteří nemají v jídelníčku dostatek ryb, doplňovat omega-3 mastné kyseliny (lidově rybí tuk).
Rodiče musí jít příkladem
Z pohledu stravování je také dobré vždy hledět dopředu, tzn. že malým dětem zkrátka nikdy nevhodnou potravinu nenabídnu. „Když dítě na začátku ochutná sladké nápoje a doslazované jogurty, je jasné, že ho budu s obtížemi vracet k čisté vodě a bílému jogurtu,” varuje odbornice.
„Racionální jídelníček pro dítě se strukturou zase tak významně neliší od racionálního jídelníčku dospělého, tj. celá rodina může, a dokonce musí jíst to samé, tj. rodiče jsou vzor,” dodává Jan Vácha z Konečně vývar.
Společné jídlo má navíc nepostradatelný psychologický význam. „Rodiče by se měli jen vyvarovat komentování jídla (Ty jsi pašák, že jsi to všechno spapal!) a nedávat mu další význam (odměny, trest atd.). V pozdějším věku i z tohoto důvodu mohou u dětí nastat problémy s poruchou příjmu potravy,” uzavírá Skalská.
Proč by nejen otcové neměli nikdy komentovat hmotnost svých dcer
Pokud máte dnes nedostatek pohybu, pak jej těžko nahradíte něčím jiným. Efekt pohybu na lidský organismus je vysoce komplexní včetně efektu na srdečně-cévní systém a metabolické a rozumové funkce. Jediné, co můžeme udělat, je snížit celkový energetický příjem, když dítě nesportuje, ale není to kompenzace nedostatku pohybu.
Pokud je tedy aktivní celá rodina, která přemýšlí i nad jídelníčkem, pak problém bývá obvykle jinde.
