Zdravá doporučení, která nadělají víc škody než užitku

Velmi oblíbené cvičení mezi celebritami, slibující kombinaci jógy s kardiovaskulárním tréninkem, a to vše při teplotě 40–42°C.

Vysoké teploty zaktivují všechny chladicí mechanismy organismu. Zvyšuje se tak průtok krve i vlásečnicemi v kůži, skrz které uniká přebytečné teplo. Tento nárůst průtoku v oběhovém systému způsobuje zvýšení tepové frekvence a také uvolnění svalů. „Jedinec se tak cítí pružnější, než ve skutečnosti je, čímž ohrožuje kloubní aparát, jelikož mnohem snáze klouby dostává do nepřirozených poloh a mimo jejich hraniční bod,” vysvětluje pro Daily Mail fyzioterapeutka Sammy Margoová.

Z kloubů nejvíce trpí zejména kolena. Podle zkušeností fyzioterapeutky může snadno dojít nejen k bolestivému vykloubení, ale i k přetrhání vazů či dokonce k poškození samotné chrupavky.

Během posledních let bylo prokázáno, že cukr je z pohledu rizika kardiovaskulárních onemocnění mnohem nebezpečnější než tolik let proklamovaný živočišný tuk. Lidé tak začali hledat zdravější alternativy k bílému cukru.

Ve skutečnosti ale cukr zůstává stále cukrem, i když je v podobě včelího medu, javorového či agávového sirupu, melasy apod. Tělo tyto „zdravější” cukry zpracovává naprosto shodně jako bílý cukr.

Mnozí lidé tvrdí, že tyto cukry mají větší sladivost, a proto jich není zapotřebí konzumovat takové množství. Nelze ale zapomínat i na větší počet kalorií. Lze sice zkonzumovat menší množství, ale ve skutečnosti se stejným obsahem kalorií jako u většího množství bílého cukru. I proto se mnohdy stává, že lidé místo hubnutí ještě více přibírají.

Není tedy důležité, jaké cukry konzumujete, ale předně jejich množství. Nutné je tedy začít zcela minimálně sladit a v konečném důsledku je pak jedno čím.

Nic nejíst po 18. hodině je velmi oblíbený hubnoucí trik, stejně jako nejíst tři hodiny před spaním. Ve skutečnosti ale pro spánek není nic horšího než jít spát s prázdným žaludkem. Za stejně nesmyslný mýtus lze považovat tvrzení, že to, co jíte, významně ovlivňuje váš spánek.

„Neexistují žádné magické potraviny pro dobrý spánek. Ačkoliv neustále slýchávám, že právě tyto potraviny obsahují aminokyselinu, tzv. tryptofan, který podporuje produkci hormonu melatoninu, který vyvolává spánek, není tomu tak. A to z prostého důvodu. Proces trávení probíhá natolik pomalu, že nemá šanci spánek jakkoliv ovlivnit. Mimochodem za zdroj tryptofanu lze považovat i big mac,” vysvětluje odborník přes spánek doktor Neil Stanley.

Popíjení bylinkových, ovocných čajů nebo horké vody s citrónem patří mezi častá doporučení k rychlému zhubnutí. Jde o nastartování a zrychlení metabolismu.

„Ačkoliv je to v tomto směru pravda, člověk by si měl uvědomit i ty negativní stránky. Jak bylinné a ovocné čaje, tak citrón obsahují kyseliny, které významně poškozují zubní sklovinu,” vysvětluje profesor Damien Walmsley, vědecký poradce britské zubní asociace.

Vnější ochranná vrstva zubu se začíná rozpouštět na mikroskopické úrovni, a pokud jsou ústa příliš kyselá, může to vést k citlivým až bolestivým zubům. „Pokaždé, když sníte něco příliš kyselého bez dalšího jídla, zuby trpí i hodinu poté,” vysvětluje Andrew Eder, profesor zubního vzdělávání na University College v Londýně.

„Velkou chybou je tak jakékoliv popíjení něčeho kyselého nalačno a bez dalšího jídla, natož v pravidelných intervalech. A úplnou katastrofou může skončit, pokud si hned poté vyčistíte zuby. Mějte na paměti, že po jakémkoliv překyselení v ústech si nesmíte minimálně hodinu čistit zuby,” upozorňuje odborník.

„Pokud byste snídali grapefruit, svačili jablko, obědvali salát s balsamikovým octem a k tomu si před či po večeři dali sklenku vína, vaše ústa budou překyselená po většinu dne," dodává profesor Eder.

I k bylinkovým, ovocným čajům a teplé vodě s citrónem je tak nutné přistupovat s určitou opatrností.

Milióny lidí na celé planetě denně užívají doplňky stravy ve víře ochrany organismu před viry a oslabením imunity. Podle mnohých odborníků se ale jedná v lepším případě o plýtvání penězi, v horším o chování zvyšující rizika onemocnění.

„Užívání vysokých dávek jednotlivých živin je tak trochu jako hrát ruskou ruletu se svým zdravím,” vysvětluje lékárník Aidan Goggins a dodává: „Je vědecky již prokázáno, že podáváním současně několika vitamínů a minerálů si spíše ubližujeme, než pomáháme. Např. jsou známa rizika nadměrného užívání vitamínu E v souvislosti s vyšším výskytem srdečních onemocnění a rakoviny.”

Navíc to může vést k nedostatku ostatních živin. Například užívání příliš mnoho zinku, jenž je doporučován na podporu imunity, snižuje množství mědi v těle, která je nezbytná pro zdravé červené krvinky a kosti apod.

Bělení zubů pomocí vysoce kyselé nebo abrazivní složky může ve skutečnosti mít opačný efekt.

Internet je plný šílených receptů v podobě mixu kyselého ovoce, jako jsou jahody nebo citrónové šťávy, se solí či s krystaly písku, které mají zuby vybělit. Jenže ve skutečnosti se tak jen naruší zubní sklovina, která zprvu sice vypadá bělejší než dříve, ale jedná se jen o velmi krátkodobý efekt. V konečném důsledky budou zuby žlutější než předtím a zůstanou už tak natrvalo.

Informace z nejrůznější fitness monitorů spjatých s aplikacemi v mobilních telefonech nelze považovat za zcela relevantní. Podle nejnovějších průzkumů jsou jen z 30–35 % přesné, alespoň co se týká sledování spánku.

„Pracují na základě detekce pohybu a vše odhadují dle toho, jak moc se hýbáte. Přičemž jediný způsob, jak studovat spánek, je dle aktivity mozku a pohybu očí,” vysvětluje odborník na poruchy spánku dr. Neil Stanley.

„Pokud si někde přečtete, že kvalita vašeho spánku je špatná, pak budete ještě víc ve stresu a vaše problémy se spánkem se ještě znásobí. Mnohem lepší způsob je zeptat se sebe samých, jak se cítíme v 11 hodin dopoledne, zda jsme ospalí a těžko se nám soustředí či naopak. To o kvalitě spánku předchozí noci napoví mnohem více,” dodává Stanley.

Některé monitory nejsou ani dobrými rádci, co se týče fyzické aktivity. I zde je někdy lepší spoléhat jen na sebe. Pokud jde o výkon, je dobré měnit častěji různé aktivity. Jakmile se při cvičení začnete cítit příjemně, pak přemýšlejte o změně aktivity nebo o zvětšení zátěže. Jakmile děláte jeden pohyb delší čas, tělo si na zápřah zvykne a v konečném důsledku cvičení není tak efektivní, jak by mohlo být při častějším střídání aktivit.

Například pokud denně chodíte 20 minut v kuse, pak zkuste každý druhý den dělat procházky delší a chodit 40 minut, anebo se procházet s ručními činkami apod.

Vysoká intenzita cvičení je velmi účinná především v začátcích, tedy v prvních lekcích cvičení. Proto je například lepší běhat kratší úseky a prokládat je chůzí, než v kuse běžet rovnou pět kilometrů. Svaly pak zabírají mnohem více.