Článek
Ideálně by strava zvířat měla obsahovat správný poměr výživných látek, tedy cukrů, tuků, bílkovin, minerálů a vitamínů. Vzhledem k tomu, že psi jsou všežravci, ve své stravě potřebují zastoupení všech zmíněných živin.
Zejména proto je pro ně nevhodné krmit je pouze a jenom granulemi a konzervami (nejčastější a nejpopulárnější forma krmení), masem, nebo dokonce domácí stravou.
Psům lidské jídlo nepatří
„Přesto, že se psi vyvinuli z vlků, kteří se živí syrovým masem, během domestikace si oblíbili potravu lidí,” říká Patrik Šilhavý z Dogg.
„Téměř celou dobu se psi živili zbytky lidské potravy, a tak si jejich organismus přivykl na zcela jinou stravu, která kromě vařeného masa obsahuje i zeleninu a ovoce. Moderní krmení pro psy by tak mělo obsahovat všechny tyto tři složky,” dodává Šilhavý. To ale neznamená, že by lidé měli psy krmit tím samým, co jedí oni sami.
„Nutné je také podotknout, že dříve, když se psům dávaly zbytky, nebyly to ty samé potraviny, co dnes. Dnešní strava obsahuje glutamáty, je pikantní nebo kořeněná, tedy pro zvířata naprosto nevhodná,” upozorňuje odborník.
Granule mohou obsahovat karcinogenní látky
Přes 95 % potravinových produktů pro psy představují průmyslově vyráběné granule. Ty se vyrábí za velmi vysokých teplot (okolo 120 stupňů Celsia).
„Studie z roku 2012 provedená na Fakultě veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně prokázala, že se v granulovaných krmivech pro psy a kočky vyskytuje nebezpečná karcinogenní látka akrylamid,“ uvádí Petra Stoklasová, zakladatelka menu pro psy Health for Dog. Tato látka není nebezpečná jen pro zvířata, ale i pro lidi.
Varovala před ní Evropská rada pro informace o potravinách a dokonce proti ní byla vytvořena řada opatření, jelikož může způsobovat rakovinu jak u lidí, tak i u zvířat.
Proto podle Soni Fialkové ze Spokojeného psa roste i celosvětový zájem o bio, organická a holistická krmiva, která sází jak na kvalitu surovin, tak i šetrné zpracování.
Co se týče četnosti krmení, dospělý pes by měl dostávat stravu 1-2krát denně, a to přibližně ve stejnou dobu. Pokud ale svou porci nesní, je vhodné mu ji odebrat a vrátit zpět při dalším krmení.
Pitný režim je důležitý i u mazlíčků
Důležitost pitného režimu se ve velkém skloňuje u lidské populace, ale neméně důležitá je i u čtyřnohých členů rodiny. Je nutné, aby měl pes k dispozici stále čistou vodu, zejména i proto se doporučuje ji několikrát denně vyměnit. Veterináři uvádí, že psi potřebují zhruba 50-60 ml vody na kilogram hmotnosti.
Co může psům způsobit nesprávná strava, anebo ještě hůře, dokrmování zbytky z oběda nebo večeře? Vzhledem k tomu, že lidské jídlo obsahuje mnoho soli a dochucovadel, zvířata, která na to nejsou zvyklá, se mohou potýkat se závažnými zdravotními problémy.
Pozor na syrové maso |
---|
Syrové maso je sice pro zvířata vynikajícím zdrojem bílkovin, minerálních látek aj., nicméně pokud by jej dostávala ve velkém množství, mohlo by jim způsobit nerovnováhu mezi minerálními látkami (konkrétně vápníkem a fosforem), a tak by po čase mohlo začít docházet k řídnutí kostí. Pokud má ale chovatel dávku přesně vypočtenou tak, aby obsahovala dostatek živin, minerálů a vitamínů, nemusí se ničeho obávat. |
Psy je vhodné krmit jedním druhem krmiva, na které jsou zvyklí. Mají 1700 chuťových pohárků, zatímco lidé 9000, proto nepotřebují neustálou obměnu stravy. Důležitá je ovšem její vyváženost.
Velkým trendem poslední doby je domácí vařená psí strava. „Bohužel velká studie provedená v letech 2001 - 2013 upozorňuje, že častým problémem v takovém případě bývá nesprávný poměr důležitých látek, jako je vápník, fosfor, zinek, měď i některé vitamíny. To se pak podepisuje na zdravotním stavu psa,“ říká Petra Stoklasová.
Životu nebezpečné potraviny |
---|
Pro psy mohou být některé potraviny dokonce smrtelné. Patří mezi ně například česnek a cibule. Ty obsahují sirné sloučeniny, které zvířatům poškozují krevní barvivo, jež na sebe váže kyslík. Otrava může mít fatální následky. |
Přísun krmení po celý den
Kočka ve volné přírodě uloví zhruba 20 myší denně, na rozdíl od psa je masožravec. I proto pro ni není přirozené dostávat stravu jednou nebo dvakrát denně, v ideálním případě by měla mít ke krmení přístup neustále, a to i v noci. K misce totiž přijde zhruba dvacetkrát za den, nehledě na denní dobu.
Pokud vám kočka přestane žrát, musíte se ihned vydat k veterináři. Pokud hladoví, dochází velmi rychle k poškození jater a může se rozvinout i život ohrožující stav.
Kočkám mléko? V žádném případě
Mnoho lidí má zažitou představu kocoura Mikeše, pijícího každý den čerstvé mléko. „Je však mnoho koček, které špatně tráví laktózu obsaženou v kravském mléce a mohou tak trpět zažívacími potížemi, hlavně pak průjmy,” říká veterinářka Naděžda Kružíková z Veterinární kliniky Trevet.
Doporučuje raději tzv. kočičí mlíčka, která laktózu obsahují ve sníženém množství. Mléko v podstatě nedodává kočce žádné životně důležité živiny, které by nebyly obsaženy v plnohodnotném krmení.
Kromě mléka varují veterináři i před podáváním syrových ryb. Syrové ryby a všechny mořské plody obsahují nebezpečné enzymy, které rozkládají pro kočky velmi důležitý vitamín B1. Jeho ubývání vede k nechutenství, záchvatům a může skončit smrtí.
Pozor na pokojové rostliny
U zvířat je důležité si uvědomit, že je to s nimi podobné jako s malými dětmi. Občas mají tendence vše ochutnat a nevědí, že by to pro ně mohlo být i nebezpečné.
„Z tohoto důvodu je dobré z jejich dosahu odklidit veškeré chemikálie (savo, jar, prací prášek, aj.). Taky si dát pozor na potraviny, které pro ně mohou být potencionálně nebezpečné a mohou vám upadnout na zem při vaření (např. hroznové víno, avokádo, již zmíněná cibule, česnek aj.). Dále mohou být potencionálním rizikem některé pokojové rostliny (např. brambořík, diefenbachie, azalka), návnady na hlodavce, léky a další,” varuje Adéla Palacká, specialistka značky Fitmin.