Zastavte úzkost včas pomocí jednoduchých rad

Lidé si dnes již moc dobře uvědomují, jak moc duševní zdraví ovlivňuje i funkčnost těla. Stačí si jen vzpomenout na nějakou nepříjemnost, co nás čeká, ať už se jedná o důležitý test ve škole, vyšetření u lékaře či prezentaci před vedením apod. a mnoho z nás má stažený žaludek.

Málokdo si už ale uvědomuje, že to funguje i naopak. Zpracované potraviny, pesticidy a další chemické látky mohou zatěžovat nejen náš trávicí trakt, ale i vzbuzovat stres a další psychickou nepohodu.

„Narušený ekosystém bakterií v trávicím traktu vede k zanícení výstelky střev, která mozku dává signál, že v trávicím traktu není všechno v pořádku a mozek vyvolá pocity úzkosti,” upozorňuje doktorka Ellen Voraová, autorka knihy Anatomie úzkosti.

Jakmile se tělo dostane do stresové reakce, může se dostat do stejného stavu jako při úzkosti či panice. Odborníci v této situaci hovoří o falešné úzkosti, které se lze vyhnout správnou výživou, dostatečným spánkem a zároveň minimalizací konzumace kofeinu, alkoholu, ale i používání chytrých přístrojů.

„Vyváženým jídelníčkem tak opravdu můžeme zmírnit příznaky úzkosti a deprese,” dodává Voraová.

V první řadě je tak dobré stabilizovat hladinu krevního cukru (glykémie), protože ten má nejrychlejší dopad na naše úzkostné pocity.

„Pokud v jídelníčku omezíme rafinované sacharidy z nejrůznějších sladkostí, ale i například slazené kávy, přestane docházet k prudkému nárůstu krevního cukru v krvi a k jeho následnému poklesu. Tělu se tak velmi uleví, a to jak od úzkosti, tak od neklidu či problémů se žaludkem,” dodává odbornice.

Žádná velká změna by ale neměla proběhnout ze dne na den. Snažte se jídelníček měnit pozvolna. Aby při konzumaci sacharidů nedocházelo k rychlému nárůstu glykémie v krvi, několikrát během dne si dejte lžíci mandlového nebo jiného ořechového másla, ghí nebo kokosového oleje. Tyto tuky zafungují jako záchranná síť, která výrazně zpomalí následný pokles glykémie.

I taková jednoduchá intervence přitom může vést k zastavení záchvatů paniky.

Dalším krokem by mělo být zařazení více masa, a tedy živočišných bílkovin. Jde o to, že by měl být jídelníček skutečně vyvážený - toho snáze dosáhnete právě díky konzumaci živočišných bílkovin.

Úprava jídelníčku by měla vycházet z jídelníčků našich předků. Každý by měl jíst minimálně zpracované bílkoviny, sacharidy a zdravé tuky a upřednostňovat sezonní a lokální potraviny.

Pocit úzkosti nebo panika nastává v okamžiku, kdy se jedinec dostává do stresové reakce. Vyhnout se stresu jako takovému ale v podstatě nelze. Důležité ale je, zda byl cyklus stresu dokončen uvolněním a znovu získáním energie.

U zvířat po každém špatném zážitku dochází k resetování nervového systému. Například antilopa poté, co na ni někdo zaútočí a ona musí bojovat doslova o život, poté co se zachrání, se otřese a tím se dostane ze stresu. Stejně jako husa, která zamává zvláštním způsobem křídly.

Lidé tyto přirozené instinkty nemají, každý si tak musí najít svůj vlastní způsob, jak se ze stresu dostat. Někomu pomáhá sport, jinému tanec, meditace či nejrůznější kreativní činnosti.

V každém případě je jedno, jak k uvolnění dochází, ale cokoliv, co u vás dokáže resetovat tělo a dostat ze sebe stres, je velmi důležité a potřebné.

Pomoci může i práce s dechem. Ideální je naučit se dýchat v rytmu 4-7-8. Bez namáhání se jemně na čtyři doby nadechněte, zadržte dech na sedm dob a vydechněte na osm.

„Náš dech je obvykle rychlý a mělký, přičemž se obvykle nadechujeme silněji než vydechujeme. Ale pokud jsme na dovolené a ležíme na houpací síti bez jakékoli péče, naše dýchání se samo od sebe zpomalí na hluboké brániční dýchání.

Pokud dýcháme uvolněně, dochází k přenosu vzruchů do mozku podél bloudivého nervu, přičemž mozek dostává signál, že je organismus v klidu a vyvolá neurohormonální kaskádu, která způsobí uvolnění celého těla,” uzavírá Voraová.